investigace.cz – Jakub Šimák

FinCEN Files: Pán jihočeských zámků zaujal americké bankéře

Jakub Šimák — Tue, 22 Sep 2020 07:20:18 +0200

Sergej Majzus žije na českém venkově, chová hospodářská zvířata a vaří vlastní pivo. Ještě před pár lety firma tohoto ruského podnikatele a majitele tuzemských zámků suverénně proplouvala mezi žraloky finančního trhu a nebála se jít vstříc vysokému riziku. MoneyPolo, jak se firma jmenuje, ale stáhl ke dnu jeden z největších skandálů v historii bitcoinu – pád kryptoměnové burzy BTC-e. Podle amerických vyšetřovatelů přes zmíněnou burzu prali peníze kriminálníci z celého světa, k čemuž využívali i české banky. Od propuknutí aféry se Majzus stáhl do ústraní na svůj zámek na Táborsku, odkud vede boj za očištění svého jména.

Česko se stává evropským centrem praní peněz

Jakub Šimák — Tue, 15 Sep 2020 14:48:43 +0200

V Česku se ve velkém perou peníze. Do finančního systému to přináší zvýšené riziko, nestabilitu, zesílený dohled mezinárodních finančních institucí i nedůvěru vůči české koruně. Pokud s tím kompetentní české orgány nezačnou něco dělat, může nastat podobná bankovní krize jako koncem 90. let.

„Nemám pro to žádný přímý důkaz, ale různí bankéři mě bohužel mimo záznam upozorňují, že se to (praní peněz, pozn. red) opravdu děje. Mají za to, že příliv špinavých peněz je způsobený zvýšeným finančním dohledem v Pobaltí. To nutí lidi, kteří tam perou peníze, rozhlédnout se někde jinde,“ tvrdí o situaci v Česku Graham Barrow, bývalý bankéř a světově uznávaný odborník na prevenci praní peněz.

Neumíš se chovat? Nejsi u nás vítán: Magnitského zákon jde do sněmovny

Jakub Šimák — Mon, 07 Sep 2020 11:59:42 +0200

Poslanec Jan Lipavský (Piráti) se na podzim chystá na půdě Poslanecké sněmovny předložit českou podobu takzvaného Magnitského zákona. Ten přijalo již sedm zemí včetně Spojených států nebo Pobaltí. Svým názvem zákon odkazuje na skandální případ úmrtí ruského právníka Sergeje Magnitského v moskevském vězení v roce 2009, který dosud nebyl vyšetřen. Sankční nástroj by české vládě umožnil zakázat vstup na území ČR nebo zmrazit majetek jednotlivcům a firmám, jež se podílely na porušování lidských práv v zahraničí. Postihnout by šlo ale i vlády. Jana Lipavského jsme se ptali, jak by zákon v praxi fungoval, k čemu ho Česko potřebuje a nakolik je reálné ho prosadit.

Cyprus Papers: kterak bohatí ke kyperskému občanství přišli

Jakub Šimák — Tue, 25 Aug 2020 17:00:34 +0200

Obrovský únik kyperských vládních dokumentů podle média Al Jazeery ukazuje, že vláda prodávala občanství „politicky exponovaným osobám“. Zlatá víza jsou přitom kritizována jako korupční praktika a poskytování azylu zločincům.

Nový únik ukazuje, že mezi roky 2017 a 2019 si kyperské občanství koupili političtí představitelé různých zemí, členové představenstev státních firem nebo bratr libanonského premiéra. Zlaté vízum, které pro osoby ze států mimo Evropu znamená vstupenku do zemí EU, stojí minimálně 2,5 milionu dolarů (55 milionů korun). Většina těchto peněz putuje do trhu s nemovitostmi.

Spojené státy chtějí zabavit majetek ukrajinského oligarchy Kolomojského, podle nich vytuneloval banku

Jakub Šimák — Thu, 20 Aug 2020 07:30:42 +0200

Americké ministerstvo spravedlnosti nedávno oznámilo, že usiluje o zabavení nemovitostí, jež vlastní firmy spojené s aktéry jednoho z největších finančních skandálů novodobé Ukrajiny. Těmi jsou oligarchové Ihor Kolomojskyj a Hennadyj Boholjubov, někdejší vlastníci vytunelované PrivatBank. Na koupi dvou mrakodrapů v Texasu a Kentucky měli podle amerických vyšetřovatelů použít miliony ukradených dolarů. Ty měli z někdejší největší ukrajinské banky nejprve nelegálně vyvést a následně proprat přes účty anonymních společností na Kypru.

Jak informovalo OCCRP, záměr zabavit nemovitý majetek v celkové výši 70 milionů dolarů zveřejnilo americké ministerstvo spravedlnosti začátkem srpna. Na Kolomojského i podstatně méně známého Boholjubova zároveň ministerstvo podalo u floridského soudu dvě civilní žaloby. V případě, že soud shledá ukrajinské miliardáře vinnými, stát jejich nemovitý majetek na americké půdě zabaví.

Německá policie zasahuje proti praní peněz, část skončila i v Česku

Jakub Šimák — Wed, 12 Aug 2020 08:00:32 +0200

Němečtí policisté včera provedli razii na blíže nespecifikovaném místě v Brandenbursku ve firmě a bydlišti osoby podezřelé z praní špinavých peněz. Podle detektivů měla tato osoba legalizovat více než sedm milionů eur (přes 180 milionů korun), jejichž nezákonný původ byl před německými finančními institucemi zatajen. O policejní razii informoval Spolkový kriminální úřad (Bundeskriminalamt, BKA). Tiskové oddělení úřadu investigaci.cz odmítlo blíže popsat, o jakou osobu či firmu se jedná nebo v kterém konkrétním městě detektivové zasahovali.

Labouristé: Británie musí skoncovat s praním špinavých peněz

Jakub Šimák — Tue, 04 Aug 2020 11:30:14 +0200

Labourističtí stínoví ministři financí a zahraničí, Pat McFadden a Catherine West, varovali v dopise britskou vládu, aby nezavírala oči před praním špinavých peněz v zemi. Své výtky směřovali kabinetu premiéra Borise Johnsona týden poté, co byla zveřejněna výbušná a dlouho očekávaná zpráva britského parlamentního výboru pro zpravodajské služby a bezpečnost o vlivu ruských peněz ve Spojeném království. Popisu globálních praček peněz – takzvaných laundromatů – se investigace.cz dlouhodobě zabývá.

Podle opozičních labouristických poslanců by měla současná vláda zaujmout podstatně tvrdší postoj vůči podezřelým penězovodům směřujícím z postsovětských zemí a podniknout kroky, které by praní peněz přes britský finanční systém zamezily.

„Ruská banka" v Budapešti: Český zájem v limbu

Jakub Šimák — Wed, 29 Jul 2020 12:22:34 +0200

Česko dodnes neposvětilo přesun Mezinárodní investiční banky (MIB) z Moskvy do Budapešti. Vláda s ním sice předběžně souhlasila, v Senátu se ale loni na podzim ratifikace této změny zasekla. Senátoři totiž využili příležitost a místo odsouhlasení vládního materiálu chtěli kabinetu uložit, aby začal pracovat na našem odchodu z MIB. „Vláda se zalekla a papír s žádostí o ratifikaci si vzala zpátky,“ říká senátor Pavel Fischer, předseda výboru pro zahraniční věci, obranu a bezpečnost.

Rusko a jeho žoldnéři bojují v Libyi, odhalují to satelitní snímky

Jakub Šimák — Mon, 27 Jul 2020 17:00:36 +0200

Velitelství amerických sil v Africe minulý týden oznámilo, že Rusko i nadále posílá do Libye vojenskou techniku. Tu mají na místě využívat především vágnerovci, soukromá paramilitární skupina, kterou ovládá Jevgenij Prigožin, přesněji řečeno šedá eminence Kremlu pro vlivové operace v zahraničí. Jak dříve zjistila investigace.cz spolu s ruským deníkem Novaja Gazeta, jeho firmy podnikaly i v Česku.

Velitelství amerických sil v Africe (AFRICOM), sídlící poblíž německého Stuttgartu, minulý pátek zveřejnilo dva satelitní snímky z frontové linie poblíž města Sirte v Libyi. Na prvním snímku lze vidět pouštní krajinu posetou keři, vozidly a nejasnými tečkami v sousedství několika budov. Podle americké armády jde prokazatelně o ruské vojenské náklaďáky, obrněné bojové vozidlo a nastoupenou jednotku vojáků. Druhý snímek zachycuje libyjské letiště Al Chadim spolu s ruským transportním letounem Iljušin Il-76, stíhačkami Suchoj Su-24 a samohybným protiletadlovým obranným systémem Pancir-S1/SA-22. Oba černobílé satelitní snímky jsou datované k půlce července.

Firmy „Putinova šéfkuchaře“ měly potlačovat protesty v Súdánu, Američané na ně uvalili sankce

Jakub Šimák — Thu, 23 Jul 2020 08:00:35 +0200

Jevgenij Prigožin je ruský miliardář, který oficiálně podniká v cateringu. Neoficiálně je šedou eminencí Kremlu. Stojí za soukromou armádou takzvaných vágnerovců a za vlivovými operacemi v zahraničí. Proto je Prigožin, jemuž se přezdívá „Putinův šéfkuchař“, jedním z nejostřeji sledovaných lidí z takzvané Putinovy kliky. Vláda Spojených států minulý týden zařadila na svůj sankční seznam další firmy a lidi, kteří mu měli napomáhat v jeho aktivitách v Africe. Prigožinovo podnikatelské impérium sahá i do Prahy, přičemž činnost těchto firem dosud nebyla objasněna.

Černý obchod s krvavým uhlím vede i do Česka

Jakub Šimák — Thu, 25 Jun 2020 10:31:21 +0200

Válka jako úžasná příležitost ke zbohatnutí není pro různé šíbry novinkou. Nejinak je tomu v případě východní Ukrajiny a tamních uhelných zásob. Kšeftování s „černým zlatem“ z Donbasu pomáhá promazávat válečné soukolí a zároveň udržovat separatistické režimy při životě. Pašované uhlí putuje nejprve do Ruska a odtud do celého světa. Výnosný byznys přitom kontroluje hrstka firem napojená na oligarchu Serhije Kurčenka, který po revoluci na Ukrajině uprchl do Ruska, kde se dal do služeb nepřátelského státu. Podvodné kšeftaření s uhlím a kovy se však týká i pětice českých firem, které podle ruských celních dokladů s Kurčenkovými společnostmi obchodovaly.

Online šmejdi: Chyť nás, když to dokážeš

Jakub Šimák — Wed, 06 May 2020 08:30:40 +0200

Ladislav Vydra je důchodce z Prahy. Po operaci oka téměř ztratil zrak a doktoři mu nedávali příliš šancí na výraznější zlepšení. Andrzej z Polska má zase vážné problémy se sluchem a rád by se vyhnul naslouchátku. Oba dva sedli na lep reklamě na zázračné, ale ve skutečnosti podvodné zdravotnické prostředky. Investigaci.cz spolu s polskou Fundacji Reporterów se nyní podařilo vypátrat, kdo za mezinárodním podvodem, jenž po několik let okrádal tisíce lidí na několika kontinentech, stojí.

Koronavirus: Stát by měl mít centrální web

Jakub Šimák — Tue, 24 Mar 2020 17:25:12 +0100

Server Hlídač státu umožňuje veřejnosti kontrolovat politiky a úředníky, zda s našimi penězi zacházejí hospodárně. V překotné době, kdy vláda kvůli epidemii koronaviru vyhlásila nouzový stav a přijímá výjimečná opatření, se otevírá prostor pro všemožné pletichy – zrychlená projednání kontroverzních zákonů nebo smlouvy na předražené zdravotnické pomůcky. Umí stát v době krize komunikovat směrem k veřejnosti? A proč mu museli přispěchat na pomoc odborníci z technologických firem? Ptali jsme se autora unikátního projektu Hlídač státu a odborníka na digitalizaci státní správy Michala Bláhy.

Ukrajinské investigativní novináře podezřívají ze špionáže. Kvůli tomu, že žádali o informace

Jakub Šimák — Wed, 11 Mar 2020 17:10:51 +0100

Ukrajinské ministerstvo vnitra minulý týden rozhodlo, že spustí vyšetřování tamního respektovaného investigativního centra Slidstvo.info v souvislosti s údajnou špionáží. Tu měli investigativní novináři prý vést proti bývalé velvyslankyni Spojených států na Ukrajině Marii Jovanovič. Ministerskému rozhodnutí o vyšetřování předcházely žádosti o informace adresované poslancům, úředníkům a ministrovi vnitra ze strany Slidstva. Podle sítě mezinárodních investigativních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project), jehož je Slidstvo i investigace.cz členem, ohrožuje ministerstvo právo médií na svobodný přístup k informacím, jejž garantuje ukrajinská ústava.

Poslanci SPD a KSČM pozorovali volby v Ázerbájdžánu

Jakub Šimák — Fri, 14 Feb 2020 07:50:46 +0100

Ázerbájdžánský parlament zaslal Poslanecké sněmovně ČR seznam čtyř vybraných poslanců, jež oficiálně pozval na pozorování tamních voleb. Dva z pozvaných poslanců – Jaroslav Holík (SPD) a Květa Matušovská (KSČM) – se nakonec vydali do Baku soukromě, neboť organizační výbor sněmovny žádost ázerbájdžánského parlamentu zamítl. Kdo jejich cestu organizoval a platil, není jasné. Indicie vedou k nedůvěryhodné nevládní organizaci a ázerbájdžánské ambasádě v Praze.

Koncem letošního ledna zamítl organizační výbor české sněmovny vyslat do Ázerbájdžánu oficiální delegaci, která měla odletět monitorovat tamní předčasné parlamentní volby, jež proběhly v neděli 9. února.

Zákonodárci Procházková a Doubrava chválili volby v Ázerbájdžánu. Za peníze Ázerbájdžánu

Jakub Šimák — Thu, 13 Feb 2020 07:41:09 +0100

Investigace.cz zjistila, že poslankyni Věře Procházkové (ANO) a pravděpodobně i senátoru Jaroslavu Doubravovi (Severočeši.cz) hradila náklady na pozorování voleb v Ázerbájdžánu tamní ústřední volební komise. A žádný z nich neshledal na jejich průběhu nic podezřelého. Na rozdíl od OBSE (Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě), jež rovnou zpochybnila věrohodnost jejich výsledků. Ázerbájdžán měl dokonce poslat českému parlamentu jmenný seznam s předem vytipovanými poslanci, kteří měli na průběh voleb v jihokavkazské zemi dohlížet.

Dva němečtí poslanci měli za úplatu velebit Ázerbájdžán

Jakub Šimák — Wed, 05 Feb 2020 06:51:36 +0100

Frankfurtské státní zastupitelství a Spolkový kriminální úřad (BKA) obvinily současnou poslankyni a bývalého poslance německého parlamentu z toho, že měli za úplatu prosazovat zájmy Ázerbájdžánu – v Německu i v evropských institucích. Karin Strenz (CDU) a Eduard Lintner (CSU) podle policie nezákonně lobbovali ve prospěch autoritářského režimu prezidenta Ilhama Alijeva. Měli uplácet i další vlivné evropské úředníky a politiky – za finanční odměnu v řádech milionů eur.

Katrin Strenz. Foto: Olaf Kosinsky, CC BY-SA 3.0

Minulý čtvrtek byla na příkaz státního zastupitelství ve Frankfurtu provedena prohlídka 16 objektů včetně bytu a kanceláře poslankyně Karin Strenz (CDU, Křesťanskodemokratická unie Německa). Její kolegové v Bundestagu ji ve stejný den v hlasování zbavili poslanecké imunity. V souvislosti s korupcí je vyšetřován i její bývalý poslanecký kolega Eduard Lintner (CSU, Křesťansko-sociální unie Bavorska). Informoval o tom deník Süddeutsche Zeitung.

Co je to „Kočnerova knižnica“ a kdo za ní stojí

Jakub Šimák — Mon, 03 Feb 2020 09:09:47 +0100

Projekt Kočnerova knižnica získal zvláštní cenu v rámci slovenské Novinářské ceny 2019

Projekt Kočnerova knižnica, v rámci kterého OCCRP zpřístupnilo 57 TB dat novinářům z vybraných slovenských médií, budí mezi politiky emoce a nedá spát ani konspirátorům, kteří se překvapivě shodují v tom, že celý projekt řídí americké tajné služby přes nejmenovanou českou organizaci.

Rozhodli jsme se proto vysvětlit, jak celý projekt funguje.

Data má k dispozici a technicky zpracovala mezinárodní síť investigativních novinářů Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP), držitel mnoha mezinárodních ocenění za investigativní žurnalistiku. Pavla Holcová, zakladatelka investigace.cz, pro OCCRP pracuje jako editorka.

Z obžalovaného obětí: zvrat v kauze ruského novináře Ivana Golunova

Jakub Šimák — Fri, 24 Jan 2020 07:00:06 +0100

Vyšetřovací výbor Ruské federace zaslal koncem prosince ruskému novináři Ivanu Golunovovi oficiální dopis, v němž ho informoval o obžalobě policistů, kteří se měli podílet na jeho nelegálním zadržení. Vloni v červnu byl korespondent nezávislého serveru Meduza zatčen za údajné přechovávání drog. Hrozilo mu až dvacet let vězení. Ukázalo se však, že důvod obvinění byl smyšlený a Golunov byl na nátlak veřejnosti propuštěn z vazby. Ruský investigativní novinář tento dopis 13. ledna zveřejnil na svém facebookovém účtu.

Kauza Kuciak, den 6: Zsuzsová i Kočner opět odmítli vypovídat, zprávy z Threemy zatím soud nepřečte

Jakub Šimák — Wed, 22 Jan 2020 09:52:37 +0100

Třetí den druhého týdne soudního líčení v kauze vraždy Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové začal vyjádřeními obžalovaných k dosavadním výpovědím svědků. Odpoledne pak následovaly výpovědi dua Miroslav Kriak a Štefan Mlynarčík, bývalých státních úředníků, kteří měli pro Kočnera na objednávku sledovat novináře včetně Jána Kuciaka. Soud řešil i to, jak přistoupit ke zprávám z šifrovaného messengeru Threema, který zkraje středečního líčení uznal za zákonný důkazní materiál.

Na středečním hlavním ličení seděli obžalovaní na jiných místech než doposud. Do první lavice usedl Marian Kočner a Alena Zsuzsová. Ta si při příchodu zakrývala tvář. Na druhé lavici pak seděl Tomáš Szabó a Miroslav Marček.

Putinův člověk na špinavou práci má firmy v Praze

Jakub Šimák — Tue, 17 Dec 2019 16:38:56 +0100

Jevgenij Prigožin je ruský miliardář podnikající v cateringu. Tedy oficiálně. Neoficiálně je šedou eminencí Vladimira Putina, který mu má svěřovat vlivové operace v zahraničí – mimo jiné na Ukrajině, v Sýrii či Africe. I proto se „Putinův šéfkuchař“ opakovaně ocitl na seznamu amerických sankcí. Spolu s kolegy z ruského nezávislého deníku Novaja Gazeta, kteří zanalyzovali letecká data, jsme rozkryli, jak Prigožin s pomocí skořápkových firem, tryskáčů a soukromé armády žoldáků pomáhal rozvracet státy. Jeden z jeho tryskáčů, jenž přistál ve Středoafrické republice nedlouho před tamní vraždou ruských novinářů pátrajících po Prigožinových aktivitách v Africe, byl zaregistrován na firmu, jež má v Česku pobočku. Ta je zároveň první společností v EU, s níž je Prigožin prokazatelně spjat. Našli jsme další dvě české firmy, od nichž vedou nitky k „Putinovu šéfkuchaři“.

Zemřel Lužkov, bývalý starosta Moskvy. Jeho žena, nejbohatší Ruska, vlastní luxusní hotel v Karlových Varech

Jakub Šimák — Thu, 12 Dec 2019 07:00:42 +0100

V úterý 10. prosince zemřel někdejší starosta Moskvy a významný ruský politik Jurij Lužkov. Oznámila to agentura TASS. Třiaosmdesátiletý exprimátor měl zemřít během operace srdce v mnichovské nemocnici.

Rozporuplné dědictví

Lužkov byl primátorem Moskvy od roku 1992 do roku 2010. Na jednu stranu je v Rusku oslavován jako energický politik, který změnil tvář Moskvy z postsovětského pochmurného města na zářivou metropoli plnou moderních mrakodrapů, na druhou stranu čelil obviněním z rozsáhlé korupce a zpronevěry. Kvůli nim byl ostatně před devíti lety odvolán tehdejším prezidentem Dmitrijem Medveděvem. Lužkov označil tato podezření za „hlouposti a prasárny“, a na čas se dokonce stal hlasitým kritikem Kremlu.

České zbraně v Ázerbájdžánu II: Ministerská mlha

Jakub Šimák — Wed, 18 Sep 2019 06:50:31 +0200

Zahraniční obchod s vojenským materiálem funguje v Česku netransparentně. Tuzemská ministerstva přivírají nad závaznými normami oči, aby vyšla vstříc potřebám českých zbrojařů. Veřejnost má velmi omezenou možnost zbrojní export kontrolovat, což je problém nejen z hlediska národní bezpečnosti, ale i české zahraniční politiky. Dokládá to případ kontroverzního vývozu vojenského materiálu do Ázerbájdžánu, který před dvěma lety realizovaly firmy holdingu Czechoslovak Group, jenž patří zbrojaři Strnadovi. Do jihokavkazské země, kam Evropská unie a OBSE nedoporučují vyvážet, tehdy dorazily houfnice Dana a raketomety Vampir české výroby.

České zbraně v Ázerbájdžánu I: Jak se z podvozku stalo dělo

Jakub Šimák — Tue, 17 Sep 2019 06:45:40 +0200

Když se před dvěma lety ázerbájdžánská armáda v propagačním videu chlubila českými houfnicemi Dana a raketomety Vampir, vzbudilo to mimořádnou pozornost médií: Česko totiž oficiálně do této země bojová vozidla nevyváží. Zbrojařská skupina Czechoslovak Group tehdy přispěchala s prohlášením, že v souladu s licencí vyvezla jen podvozky Tatra, od houfnic a raketometů se distancovala i česká ministerstva. Jenže nová zjištění reportérů investigace.cz ukazují, že s úpravou podvozků na houfnice a raketomety ministerstva od začátku počítala, stejně jako s jejich vývozem do Ázerbájdžánu – navzdory doporučením ze strany OSN, EU a OBSE. Uniklé dokumenty ukazují, že k finální úpravě podvozků na bojová vozidla došlo na Slovensku – a to stejným holdingem, který podvozky vyvezl z Česka.

Ivan Golunov: K normálnímu životu se ještě musím vrátit

Jakub Šimák — Tue, 03 Sep 2019 06:45:32 +0200

Ivan Golunov je ruský investigativní novinář. Začátkem června byl zatčen v Moskvě na základě obvinění z prodeje drog, hrozilo mu až 20 let vězení. Poté, co vyšlo najevo, že mu policisté drogy podstrčili, propukl obří skandál. Tisíce lidí vyšly demonstrovat do ulic, novináře bezprecedentně podpořila prokremelská média i vysoce postavení činitelé včetně Putina. Golunov byl po šesti dnech propuštěn na svobodu, na jeho bezpečnost dnes dohlíží státem přidělená ochranka. O vlně solidarity, současných protestech a ztrátě soukromí jsme si povídali v lotyšské Rize, kde nám Ivan Golunov poskytl exkluzivní rozhovor. Co se vám honilo hlavou ve chvíli, kdy vás policie zatkla?

„Ruská banka“ v Budapešti: Permanentní střet zájmů

Jakub Šimák — Mon, 22 Jul 2019 16:43:52 +0200

*Projekty, které Mezinárodní investiční banka (MIB) v Česku od roku 2015 podpořila, mají jedno společné – byly vždy v zájmu Ruska. Podpora šla často firmám, které sice sídlí v Česku, mají však ruského majitele. Nebo se projekt realizoval na ruském zájmovém území, v bývalých svazových republikách Sovětského svazu (dnes Společenství nezávislých států, SNS). Klíčovým aktérem, který naši spolupráci s MIB rozjel, byla Československá obchodní banka (ČSOB).

Běloruská mise

„Je to taková zvláštní banka, byla založená za dob Sovětského svazu, pak asi nějakou dobu spala,“ krčí rameny Vladimír Sirotin nad tím, že se jeho firma POLIMAX Group v červenci 2015 ocitla na prvním místě v seznamu projektů, které v Česku podpořila Mezinárodní investiční banka (MIB). Sám pro to prý neudělal vůbec nic, dokonce s MIB nebyl ani v kontaktu. A banka jemu ani dalšímu účastníkovi projektu, firmě ENERGO CHOCEŇ, finance nepůjčila, jen se zaručila za úvěr.

Májový střelec dostřílel

Jakub Šimák — Thu, 18 Jul 2019 10:08:30 +0200

Vladimira Zinčenka nalezli mrtvého v jeho vlastním domě v úterý 9. července. Ukrajinská policie tvrdí, že šlo o sebevraždu. Dvaašedesátiletý podnikatel a bývalý předseda zastupitelstva jednoho z okresů v Oděské oblasti se podle strážců zákona oběsil. „Tělo jsme poslali na soudní expertizu. Zahájili jsme úkony trestního řízení v souvislosti se spáchanou sebevraždou,“ potvrdil Ukrajinské pravdě policista Jaroslav Trakalo.

Připomeňme, že letos v květnu Zinčenko před svým hotelem postřelil ukrajinského poslance a vlivného oděského podnikatele Oleksandra Urbanského. Rodina Urbanských přitom podniká i v Česku, v lázních Kyselka vlastní luxusní vilu a v Karlových Varech byt. Jak zjistili reportéři investigace.cz, jejich podnikání na Karlovarsku je v rozporu s českým obchodním právem i s ukrajinskými zákony.

Akta Oděsa IV: Zbrojařova válka

Jakub Šimák — Wed, 15 May 2019 12:08:18 +0200

Igor Urbansky je bývalý poslanec ukrajinského parlamentu a obchodník se zbraněmi z Oděsy. Vydělal jmění prodejem zbraní do Angoly, Súdánu nebo Sýrie, tedy do oblastí, v nichž si krvavé konflikty vyžádaly miliony lidských životů. Jeho rodina si před lety pořídila vilu v Kyselce, malém lázeňském městečku na Karlovarsku. A místní o něm tvrdí, že je dobrý soused.

Igor Urbansky se narodil v roce 1953 v sovětské Gruzii do rodiny důstojníka KGB. Vystudoval Státní institut mezinárodních vztahů v Moskvě (MGIMO), dodnes uznávanou diplomatickou školu, která je považována za líheň sovětských – a nyní ruských – politických, ekonomických a zpravodajských elit. Po absolvování univerzity sloužil jako kapitán na nákladní lodi.

Akta Oděsa III: Hotel Caruso hledá své majitele

Jakub Šimák — Wed, 24 Apr 2019 10:44:04 +0200

Alexej Kostusev byl až do listopadu 2013 významným ukrajinským politikem. Začal jako poslanec, devět let předsedal vlivnému antimonopolnímu výboru tamního parlamentu, svou dosavadní politickou kariéru ukončil jako starosta Oděsy. Krátce poté se stal spolumajitelem luxusního hotelu v historickém jádru Prahy, ačkoliv si na svůj podíl z platu veřejného činitele nemohl vydělat. Rok po své rezignaci na post starosty vycestoval z Ukrajiny a… zmizel.

Alexej Kostusev se k pražskému hotelu dostal přes svého bratra Georgije Kostuseva, ukrajinského podnikatele. Ten v roce 2013 koupil Hotel Caruso v historickém centru Prahy za 5,4 milionu EUR (přibližně 140 milionů korun dle tehdejšího kurzu). V říjnu 2014 se stal polovičním vlastníkem této lukrativní nemovitosti i jeho bratr Alexej. Převod vlastnických práv proběhl necelý rok poté, co rezignoval na pozici starosty v jihoukrajinském přístavním městě Oděsa.

Akta Oděsa II: Starosta v poutech

Jakub Šimák — Mon, 15 Apr 2019 11:29:45 +0200

Zločin v Oděse, důležitém ukrajinském přístavu u břehů Černého moře, prošel během novodobé historie tohoto města svéráznou evolucí – od násilných přepadení za carského Ruska přes černý trh s kontrabandem v době Sovětského svazu až po mezinárodní pašování zbraní a drog v současnosti. Místní politici, úředníci nebo soudci byli přitom často spíše součástí problému než hybnou silou, jež by se snažila vysoké kriminalitě vzdorovat. Ruku v ruce s nezákonnostmi tak bujela i korupce, která tamní státní aparát prostoupila jako metastazující rakovina. Aktuální starosta Oděsy a někdejší ukrajinský poslanec Gennadij Truchanov je toho živoucím příkladem. Tento muž, označovaný italskými policejními spisy přímo za mafiána, jenž po světě cestoval i na falešný řecký pas pod jménem Gennadios Ouzopoulus, byl nedávno také v Praze. Co dělal na služební cestě v Česku den před svým zatčením? A proč se mu dlouhodobě daří vyhýbat se spravedlnosti?

Akta Oděsa: Černé moře sahá do Česka

Jakub Šimák — Tue, 26 Mar 2019 10:11:18 +0100

Z tuzemského pohledu je Oděsa vzdálené neznámé město kdesi u břehů Černého moře. Nemalá část podezřele nabytých peněz, které směřují do Česka, přitom pochází právě odsud. Přesněji řečeno investují je u nás oděští vyšší úředníci, politici, podnikatelé. Proto jsme se spojili s ukrajinskými kolegy z Mykolajivského centra pro investigativní žurnalistiku, abychom zjistili, co je to za lidi a jakým způsobem zbohatli. V příštích týdnech tak investigace.cz zveřejní sérii příběhů několika prominentních rodin z Oděsy, jejichž obchodní aktivity se týkají i Česka.

Tajuplná rezidence v Radlicích

Jakub Šimák — Mon, 18 Mar 2019 11:03:16 +0100

Rezidence Panorama ční nad radlickým horizontem. V porovnání s okolím však tento uzavřený luxusní komplex vyčnívá i tím, kolik bytů zde vlastní prominenti z postsovětských republik. Ruský komunistický poslanec, bývalý šéf kyjevského dopravního podniku, manželé napojení na ruskou pračku peněz. Svá tajemství skrývají za branou nonstop střežené ulice, kterou sami vlastní.

Je chladné březnové ráno a nad pražskými Radlicemi visí těžké šedé nebe. Stoupáme po strmých schodech od stanice metra trasy B směrem k Rezidenci Panorama – areálu přepychových bytových domů. Mrholení přechází ve sněžení, které se promění v drobné kroupy. Na stráni před námi se vypínají holé stromy a šedé moderní budovy. Strohá architektura rezidenčních domů umocňuje nevlídnost dnešního počasí. Náš výstup po schodech zabrzdí dřevěný plot a uzamčená branka. „Soukromý pozemek – vstup zakázán,“ sděluje lakonicky cedule.

Ruské miliardy v Česku: pražské byty, servis tryskáčů, křišťálové lustry

Jakub Šimák — Thu, 07 Mar 2019 08:40:37 +0100

Globální pračky na peníze bývají komplikovaná finanční schémata, která umožňují zkorumpovaným politikům, mafiánům nebo pohádkově bohatým podnikatelům tajně investovat ulité miliardy, vyprat špinavé peníze nebo se vyhnout placení daní.

Na nejnovějším projektu Ruská pračka značky Troika jsme spolupracovali s mezinárodní sítí investigativních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) a litevským investigativním serverem 15min.lt. Společně jsme rozklíčovali fungování tohoto podvodného schématu – zmapovali jsme celkem 1,3 milionu plateb mezi 233 tisíci společnostmi o celkovém objemu 10,34 bilionu korun.

Ruská pračka značky Troika

Jakub Šimák — Mon, 04 Mar 2019 16:08:48 +0100

Za tuto kauzu jsme získali ocenění IJ4EU Impact Award 2020.

V současném Rusku se ve velkém tuneluje státní rozpočet. Takto nabyté desítky miliard korun bohatí Rusové investovali a investují ve stabilních západních ekonomikách. Nemalou část i v Česku a na Slovensku. Jak toto finanční schéma dlouhá léta fungovalo, popisuje první ze série článků nazvaných „Ruská pračka značky Troika”, na níž jsme spolupracovali s mezinárodní sítí investigativních novinářů OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project).

Slovensko v sevření mafie: rok po vraždě Jána Kuciaka

Jakub Šimák — Sat, 16 Feb 2019 07:59:32 +0100

Příští týden uplyne rok od vraždy slovenského investigativního novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Život mladého páru ukončila chladnokrevná poprava.

Skupina českých, slovenských a italských novinářů se po této tragické události rozhodla, že příběh, na kterém s Jánem spolupracovali, vražedná kulka neumlčí. Napojení nejmocnější mafie současnosti – italské ´Ndranghety – na slovenskou politiku a mocenské struktury ostatně prozkoumávali společně. Cítili, že dokončení tohoto příběhu Jánovi dluží.

Během února tak vyjde série článků, na nichž novináři pracovali po celý rok. Objasní okolnosti dvojité vraždy a jejího vyšetřování – i možnou italskou linku a vazby na ’Ndranghetu. A obecněji i to, proč si balkánská a italská mafie Slovensko natolik oblíbily.

Novinářská etika a lidské neštěstí

Jakub Šimák — Tue, 05 Feb 2019 09:04:03 +0100

Výbuch metanu v uhelném dole, autonehoda, přírodní pohroma nebo nájemná vražda novináře. Tragická událost může mít mnoho podob a její dopad na rodiny obětí je téměř vždy drtivý. Senzacechtivé a neprofesionálně vedené zpravodajství dokáže taková traumata pozůstalých ještě umocnit.

Pracovníci Dart Center for Journalism and Trauma na Fakultě žurnalistiky prestižní Kolumbijské univerzity v New Yorku se proto již delší dobu zabývají otázkou, zda novináři umějí mluvit s pozůstalými. Podle jejich zkoumání se většina žurnalistů má v tomto směru stále čemu učit. Zmíněné centrum sdružuje zkušené novináře, akademiky a pracovníky ve zdravotnictví, kteří se téměř třicet let snaží šířit osvětu o etickém a pečlivém reportování tragických událostí. Kromě výzkumu a vydávání publikací vedou i praktické dílny, v nichž se novináři například učili, jak psát či natáčet o teroristických útocích 11. září, o válce v Iráku nebo o hurikánu Katrina.

Ticho po švýcarských bankovních pěšinách

Jakub Šimák — Wed, 30 Jan 2019 09:33:36 +0100

Švýcarsko jako jediné odmítlo nabídku německé policie, která mu chtěla poskytnout unikátní data z Panama Papers. Jde o miliony dokumentů uniklých z právní firmy Mossack Fonseca. Ta pomáhala bohatým klientům zakládat společnosti v daňových rájích a tím se – často nelegálně – vyhýbat daním.

Podle Sonntags Zeitung obdrželo v září 2017 tuto nabídku od německého Spolkového kriminálního úřadu (BKA) celkem 16 zemí. Švýcarsko ale bylo jediné, které své policejní vyšetřovatele a státní zástupce do Wiesbadenu – sídla BKA – nevyslalo. Tím se připravilo o možnost získat od svých německých kolegů unikátní data, jež přibližují, jak mocní a bohatí lidé před státními úřady skrývali své příjmy za pomoci skořápkových firem a složitých právních struktur v daňových rájích.

Zlatá brána otevřena

Jakub Šimák — Thu, 24 Jan 2019 07:32:22 +0100

Prodej občanství nebo povolení k pobytu v členské zemi EU představuje vážné bezpečnostní riziko. Tvrdí to právě zveřejněná zpráva Evropské komise, která investorské programy pro bohaté cizince – takzvaná zlatá víza – vystavuje kritice. Zlatá víza podle ní mohou napomáhat praní špinavých peněz, korupci a daňovým podvodům. Česko má svým způsobem štěstí – laťku potřebné investice nastavilo natolik vysoko, že jeho zlatá víza zatím nevzbudila velký zájem.

Výraz „zlatá víza“ se vžil pro kontroverzní státní investorské programy. Ty stojí na myšlence, že kdo dostatečně zainvestuje, toho daný stát přivítá. Jedno procento nejbohatších lidí světa si tak může vybrat z celé plejády atraktivních zemí, které zlatá víza nabízejí. Stačí jim k tomu ochota se o své bohatství s cílovou zemí podělit. EU není výjimkou – v současnosti má zlatá víza v nabídce dvacet z osmadvacítky členských států.

Z Bermud do tepláků

Jakub Šimák — Tue, 22 Jan 2019 09:40:26 +0100

Bývalý zaměstnanec právní firmy Mossack Fonseca, Dirk Brauer, byl minulou středu vydán pařížským soudem do rukou německé justice, informovaly tamní Süddeutsche Zeitung. Firma Mossack Fonseca se specializovala na zakládání a správu firem v daňových rájích – podle důkazů z uniklých dokumentů Panama Papers tak napomáhala bohaté klientele k daňovým podvodům a praní špinavých peněz. Vloni byla kvůli celosvětovému skandálu, jenž údajně „ rozdrtil napadrť její reputaci“, nucena svou činnost ukončit. Dirk Brauer je jedním z jejích investičních bankéřů, kteří uvízli v síti mezinárodního vyšetřování.

Evropský úder proti ´Ndranghetě, která prala peníze i v Česku

Jakub Šimák — Thu, 06 Dec 2018 09:45:00 +0100

Okolo devadesáti lidí bylo ve středu ráno zadrženo v souvislosti s policejní razií proti členům italské mafie ´Ndrangheta v Itálii, Holandsku, Německu, Belgii a státech Jižní Ameriky, informovala německá agentura DPA.

Podle Eurojustu, unijní agentury pro soudní spolupráci, která mezinárodní policejní akci koordinovala, byli zadržení obviněni z obchodování s drogami, praní špinavých peněz a vydírání. Akce s krycím názvem „Pollino“ byla výsledkem několika let intenzivního mezinárodního vyšetřování.

„Nemyslete si, že ´Ndrangheta vstupuje na trh prostřednictvím svých členů. Najímá si odborníky, účetní, právníky – a to nejen v Itálii, ale i v jiných zemích. Jsou to lidé, kteří jsou ve svých oborech a komunitách plně respektováni. Tohle je ´ndranghetistická buržoazie, její vzdělaná část. Je v podstatě neviditelná, ačkoliv naprosto zamořuje ekonomiku Itálie a dalších evropských zemí,” sdělil ve středu novinářům během tiskové konference Eurojustu v Haagu italský státní zástupce Federico Cafiero.

V Itálii zatkli bosse neapolské Camorry, skrýval se 15 let

Jakub Šimák — Fri, 30 Nov 2018 09:39:48 +0100

Italští karabiniéři zaznamenali výrazný úspěch v boji proti neapolské mafii Camorra. V úterý zatkli jednoho z jejích významných členů, Antonia Orlanda, který se před zákonem skrýval patnáct let.

Orlando byl šéfem mocného klanu Orlando–Nuvoletta–Polverino a byl považován za jednoho z nejnebezpečnějších členů italské mafie. Jeho klan se specializoval na pašování drog z Maroka do Španělska, praní špinavých peněz, nájemné vraždy a vydírání.

Fotografie Antonia Orlanda, přezdívaného Mazzolino, z 80. let.

Maltská Pilatus Bank přišla o licenci kvůli podezření z praní peněz

Jakub Šimák — Fri, 16 Nov 2018 09:27:44 +0100

Kontroverzní maltská Pilatus Bank přišla minulé pondělí o bankovní licenci. Oznámil to Úřad finančních služeb – státní regulátor bankovního sektoru na Maltě – s odvoláním na rozhodnutí Evropské centrální banky. To přišlo poté, co byl předseda představenstva Pilatus Bank obviněn ve Spojených státech z praní peněz a finančních podvodů.

Maltská čistička na ázerbájdžánské prachy

O podezřelých finančních operacích Pilatus Bank psala maltská investigativní novinářka Daphne Caruana Galizia, která byla vloni v říjnu zavražděna bombou ve svém autě.

’Ndrangheta: zrod nejmocnější mafie světa

Jakub Šimák — Fri, 09 Nov 2018 10:17:40 +0100

’Ndrangheta je jednou z nejobávanějších italských mafií, jejíž věhlas i zločinecké aktivity dávno přesáhly hranice rodného státu. Ovládnutí celosvětového obchodu s kokainem ji katapultovalo do role nejmocnější mafie dneška. Její ’ndriny (místní jednotky) působí nejen ve Spojených státech, Kanadě, Austrálii, Jižní Americe, ale i v mnoha členských státech EU. S ’Ndranghetou* je například propojena polovina známých zločineckých skupin v Německu – více než 200 rodinných klanů.

O aktivitách *’Ndranghety na Slovensku se začalo mluvit po únorové vraždě investigativního novináře Jána Kuciaka, se kterým jsme rozkrývali ilegální podnikání této zločinecké organizace a její vazby na slovenskou politiku. O působení ’Ndranghety v Česku se téměř nemluví, média o ní nepíší. Přitom je u nás tato mafie původem z Kalábrie ještě aktivnější než na Slovensku. Její českou stopu jsme se rozhodli zmapovat v sérii článků, na nichž jsme spolupracovali s našimi italskými kolegy z Investigative Reporting Project Italy ( IRPI). První z článků pojednává o zrodu ’Ndranghety* na italském jihu a o její postupné expanzi do nejvyšších pater světového zločineckého podsvětí.

Je třeba zabít Kozlova

Jakub Šimák — Thu, 18 Oct 2018 12:56:48 +0200

V létě 2006 vycestoval vysoce postavený ruský úředník do Estonska. Chtěl estonský finanční úřad varovat před mimořádně velkým případem praní špinavých peněz z Ruska. Tato kauza vešla o sedm let později do dějin jako „skandál Danske Bank“ – největší objasněná operace praní peněz v moderní historii.

Tím úředníkem, který na kolosální zločin upozornil, byl Andrej Kozlov – první místopředseda Centrální banky Ruské federace. O tom, na jak velký podvod přišel, se však nikdy nedozvěděl. Tři měsíce po návratu z Talinu byl totiž zavražděn.

Utrácet se nemusí vyplácet

Jakub Šimák — Thu, 11 Oct 2018 10:43:01 +0200

Manželka bývalého ředitele ázerbájdžánské státní banky utratila podle BBC v luxusním londýnském obchodním domě Harrods za poslední dekádu 16 milionů liber (470 milionů korun). Zamira Hadžijevová zde nakupovala natolik ráda a často, že si necelých sto metrů odsud – na jedné z nejprestižnějších adres britské metropole – koupila v roce 2009 i přepychový byt. Za bezmála 340 milionů korun. O čtyři roky později si pořídila golfový rezort v hrabství Berkshire západně od Londýna za podobně vysokou cenu. A soukromý tryskáč za necelou miliardu.

Za volantem polského kamionu: stres, únava, frustrace

Jakub Šimák — Tue, 09 Oct 2018 15:38:51 +0200

Evropské silnice denně brázdí miliony kamionů. Každý čtvrtý z nich je polský.

Polsko se v posledních letech stalo titánem na trhu evropské nákladní dopravy. Tamní společnosti mají více vozidel než například Německo, Francie nebo Holandsko. Polské kamionové impérium však stojí na hliněných nohách – kvůli špatným pracovním podmínkám a fungování evropské nákladní dopravy jsou polské přepravní firmy nuceny najímat levnou pracovní sílu z východu a obcházet závazná pravidla. A to má závažné dopady na silniční bezpečnost.

Zabiják krytý Kremlem: příběh zločinecké legendy Aslana Gagijeva

Jakub Šimák — Tue, 02 Oct 2018 13:34:43 +0200

Chladnokrevný zabiják, kavkazský zbojník, nebo symbol propojení ruské mafie, byznysu a státu?

Svérázná osobnost Aslana Gagijeva dost možná pojme všechny tyto charakteristiky.

Investigativní novinář z ruského deníku Novaja Gazeta Roman Anin se sešel s Velkým bratrem, jak se v ruském podsvětí Gagijevovi přezdívá, před dvěma lety ve Vídni a vyslechl si jeho životní příběh. Tou dobou rakouský soud rozhodoval o vydání Gagijeva do Ruska, které jej stíhalo jako šéfa jednoho z nejbrutálnějších vraždících komand novodobé ruské historie – takzvané Rodiny. Gagijev se odhodlal Aninovi svěřit se svým příběhem pod podmínkou, že bude publikován pouze v případě, že ho zavraždí nebo že bude vydán zpět do Ruska. Velký rozdíl v tom zřejmě nespatřoval.

Dražší, ale nablýskané. Czechoslovak Group přeprodala Maďarům staré vrtulníky za trojnásobnou cenu

Jakub Šimák — Wed, 26 Sep 2018 10:51:34 +0200

Atlatszo.hu, Jakub Šimák

Firmě International Defense & Aerospace Group LLC (IDAG) se sídlem v americké Pensylvánii se vloni povedl nevšední kousek. Prodala maďarské policii za neobvykle vysokou cenu šest vrtulníků typu MD 902, které předtím odkoupila od britské policie.

Za šest helikoptér maďarská policie zaplatila 5,3 miliardy forintů (417 milionů korun) a další 3,8 miliardy forintů (299 milionů korun) za jejich údržbu. Maďarští odborníci v oblasti letectví je přitom považují za zastaralé, každý z těchto strojů měl v průměru nalétáno dvanáct tisíc hodin.

Na americkém sankčním seznamu se objevila i slovenská firma

Jakub Šimák — Fri, 07 Sep 2018 12:55:28 +0200

Jakub Šimák

Americký sankční seznam spravuje Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv ( OFAC), který spadá pod tamní ministerstvo financí. OFAC 21. srpna uvalil sankce na Marinu Carevu a Antona Nagibina, ruskou společnost Vela-Marine a slovenskou firmu Lacno s.r.o.

Firmu Lacno s.r.o., jež sídlí v Bratislavě, přitom vlastní žena s ruským jménem – Natalija Jakovleva. Podle FinStatu, slovenského webového portálu posuzujícího finanční zdraví firem, zvýšila společnost Lacno s.r.o. v roce 2017 svůj zisk z necelých šesti tisíc eur na 204 tisíc eur a její tržby vzrostly ze 177 tisíc eur na téměř 2,9 milionů eur, přičemž firma v současnosti neeviduje žádné zaměstnance.

Ve kterých zemích se nejsnadněji perou peníze?

Jakub Šimák — Tue, 04 Sep 2018 11:32:27 +0200

Tvrdí to Financial Action Task Force (FATF), instituce sídlící v Paříži, která se těmto tématům dlouhodobě věnuje. Mezinárodní společenství, včetně České republiky, proto vůči těmto dvěma zemím přijalo omezující opatření. Zásadními nedostatky se nadále vyznačují i jurisdikce Pákistánu, Etiopie, Jemenu, Srí Lanky, Srbska, Sýrie, Trinidadu a Tobaga a Tuniska. Naopak Irák a Vanuatu byly z této skupiny vyňaty, nicméně spolu s Bosnou a Hercegovinou zůstávají na seznamu vysoce rizikových třetích zemí, jež stanovuje nařízení EU.