investigace.cz – štítek EU fondy

Zprávy o boji s evropskou korupcí: Zdravotnictví II

Gabriela Jezberová — Thu, 17 Aug 2023 08:02:58 +0200

Vláda Viktora Orbána utratila během pandemie covidu-19 stovky milionů eur za nepoužitelné zdravotnické vybavení, přičemž veřejné peníze skončily v kapsách pochybných podnikatelů. Kvůli nepružnému systému maďarského zdravotnictví čekají na lékařské vyšetření desetitisíce tamních obyvatel, což svádí ke korupci. Na Slovensku byli z přijímání úplatků za špatné reformy zdravotnictví obviněni poslanci parlamentu a rodina vysokého státního úředníka Kajetana Kičury inkasovala statisíce eur díky jeho manipulaci s veřejnými zakázkami ve prospěch soukromých společností. Rumunsko se pro změnu potýká s hrubým zacházením se seniory v domovech důchodců a také se zjištěním, že téměř polovina rumunských nemocnic představuje pro pacienty bezpečnostní riziko v podobě požárů způsobených starou elektroinstalací. V Bulharsku jsou zase prostředky ze zdravotního pojištění odčerpávány pomocí systému falešných hospitalizací.

#zesvěta: Kolaterální škody protiruských sankcí

Lukáš Nechvátal — Fri, 08 Apr 2022 08:05:37 +0200

Pracovní týden se pomalu chýlí ke svému konci, což znamená, že je ideální čas na další souhrn zpráv z uplynulého týdne. V dnešním vydání se dozvíte, že protiruské sankce nedopadají pouze na Rusy, jak by se na první pohled mohlo zdát, nebo kde také mohou skončit peníze Evropské unie určené pro chudé a hladovějící. To vše a ještě více v dnešním #zesvěta.

#1 Kolaterální škody protiruských sankcí

Většina světa na Ruskou agresi na Ukrajině reaguje gradujícími sankcemi vůči Rusku. Ty ale nedopadají pouze na Rusko a jeho obyvatelstvo, ale také na občany okolních států, kteří do Ruska dojíždějí, nebo odjíždějí za prací, aby zaopatřili svou rodinu. Miliony lidí z chudších zemí jako jsou například Kyrgyzstán, Uzbekistán nebo Tádžikistán si tak kvůli slábnoucímu rublu a obchodu ve většině případů už nemohou dovolit posílat svým rodinám peníze, které vydělali. A pokud jejich příjem vyschne úplně, pravděpodobně se kvůli rostoucím cenám letenek ani nebudou moci vrátit domů. Sankce postihují nejen je, ale také jejich rodiny, které jsou na těchto příjmech často závislé.

Jiný metr na svěřenské fondy

Hana Čápová — Mon, 26 Oct 2020 16:03:42 +0100

Zákon o evidenci skutečných majitelů a nouzový stav se zřejmě přitahují. Poprvé se potkaly už letos v březnu. Návrh zákona tehdy zařadil na program prvního jednání vlády v nouzovém stavu – „mimořádně“ – sám premiér Andrej Babiš (ANO). Přitom právě jemu zákon v tehdejší podobě vysloveně nahrával – svěřenské fondy, do kterých vložil své firmy, měly totiž výjimku. Skutečného majitele uvádět nemusely. „Když jsem to zjistil, udělali jsme tiskovku,“ říká pirátský poslanec Vojtěch Navrkal. Vláda pod tlakem opozice a médií špatný zákon, předložený ve špatné době, nakonec stáhla.

Dotované a podvedené. Visegrádské čerpání eurofondů pod dohledem OLAFu

Eva Kubániová — Wed, 22 Apr 2020 14:39:59 +0200

Více než dvacet let chrání Evropský úřad pro boj proti podvodům (běžně známý jako OLAF, z francouzského Office européen de lutte antifraude) finanční zájmy EU, vyšetřuje podvody, korupci a závažné zneužívání rozpočtu Unie a jejích institucí. Vytyčil také politiku Evropské komise pro boj proti podvodům.

OLAF zkoumá celou řadu přestupků od pochybení v postupech zadávání veřejných zakázek až po celní podvody a padělání dokumentů. Veřejně je přitom známo jen velmi málo informací o dopadu jeho vyšetřování ve visegrádském regionu, kde ke zpronevěře fondů EU dochází od chvíle, kdy se tyto země v roce 2004 k Unii připojily. OLAF nemá žádné soudní pravomoci, kterými by státní orgány činné v trestním řízení přinutil jednat podle svého doporučení. Samotné vlády tohoto evropského regionu zároveň ukazují, že návrhy OLAFu neberou vždy dostatečně vážně.

Kontrolní mise EU v zemi kozla zahradníka

Hana Čápová — Wed, 15 Apr 2020 17:09:30 +0200

Pirátský europoslanec Mikuláš Peksa byl jedním z šestičlenné mise Výboru Evropského parlamentu pro rozpočtovou kontrolu (CONT), která přijela letos v únoru do Česka především kvůli střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zpráva z cesty této šestice, vedené předsedkyní zmíněného výboru Monikou Hohlmeier, je téměř hotová. Vyplývá z ní, že unijní pravidla, jež mají zabránit střetu zájmů, České republika nesplňuje.

Zdroj: Facebookový profil Mikuláše Peksy

Co obsahuje zpráva z vaší české kontrolní mise?

Česká dotační bažina

Hana Čápová — Wed, 15 Apr 2020 13:49:45 +0200

Pandemie koronaviru sice vytlačila dotační problémy českého premiéra Andreje Babiše z prvních stránek novin, klíčoví aktéři na ně ale nezapomněli. Pouhé čtyři dny po vyhlášení nouzového stavu se na programu vlády objevil mimořádný bod. Pokud by byl projednán, nová podoba rejstříku skutečných majitelů by nahrála Babišovi ve sporu o jeho střet zájmů i svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Pod tlakem veřejnosti nakonec kontroverzní bod z programu jednání vlády zmizel. Nezapomněla však ani delegace Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, která v Česku zkoumala střet zájmů koncem února. Brzy zveřejní zprávu ze své návštěvy.

Netransparentní zadávání víceprací stálo Zlín 26 milonů korun

Steffi Cerna — Wed, 18 Apr 2018 15:30:42 +0200

Marek Čermák

V květnu 2009 vypsalo statutární město Zlín výběrové řízení na dostavbu nadzemní polyfunkční budovy Kongresového centra, jejíž spodní část (takzvané Univerzitní centrum) se budovala už od roku 2006. Od počátku provázely výstavbu rozjitřené reakce - v první řadě kvůli absenci vypsání architektonické soutěže. Podoba stavby byla svěřena zlínské rodačce Evě Jiřičné, která se ve svém návrhu odklonila od typicky zlínské “baťovské” architektury. Otázky vzbuzovaly i obavy z financování celého megalomanského projektu. Ten ve výsledku vyšel na 685 milionů korun, z čehož 450 milionů poskytla Evropská unie, 65 milionů český stát, 160 milionů Statutární město Zlín a 80 milionů Zlínský kraj.

Bude stát Grébovka Prahu 2 dalších 15 milionů korun?

Steffi Cerna — Wed, 18 Apr 2018 14:54:55 +0200

Leona Kunayová

Historie projektu rekonstrukce parku sahá do roku 2002 a probíhala v několika fázích, kdy byly postupně rekonstruovány

budovy, viniční altán, oplocení, Grotta a další objekty v areálu. Poslední, závěrečná fáze oprav byla zaměřená na revitalizaci veřejného prostranství parku. Tuto fázi oprav financovala Městská část Praha 2 spolu s příspěvkem z Evropských strukturálních fondů (Operační program Praha-Konkurenceschopnost) v hodnotě 61,5 milionů korun. Na opravy byla vypsána veřejná zakázka, kterou vyhrála firma SWIETELSKY stavební s. r. o. ve spolupráci se společností CENTRA a. s., s nabídkovou cenou 91 899 900 Kč. Do výběrového řízení se ale přihlásily další dvě firmy s nižší nabídkovou cenou, které byly z konkurzu vyřazeny. Jenže podle auditorů pověřenými Ministerstvem financí, se tak stalo neoprávněně. Jedná se o firmy Skanska a.s. s nabídkou za 69 564 711 korun a HOBAK a. s. s nabídkou za 83 976 838 korun.

Dobří holubi se vracejí, aneb IT služby snesou všechno

Steffi Cerna — Wed, 11 Apr 2018 10:59:57 +0200

Státní instituce mají krátkou paměť. Společnosti, které figurovaly v mnoha „nepovedených“ projektech, stále získávají lukrativní veřejné zakázky. Některé z těchto projektů byly placené i z Evropské unie. Mezi nejvíce předražené veřejné zakázky patří ty z odvětví informačních technologií a také z oblasti poradenství. Vypadá to tedy, že nejlepší je mít firmu na poradenství v informačních technologiích.

Společnost BDO IT a.s. je poradenskou firmou v oblasti informačních a komunikačních technologií. Jako taková byla schopná získat zakázky na českých ministerstvech dohromady za stovky milionů korun. Často v rámci projektů, které byly posléze označeny za zbytečné. A vypadá to, že téměř žádná z nich nebyla bez kontroverzí. Nic však nenasvědčuje tomu, že by se dobře nastavený systém „stát – lukrativní veřejná zakázka – BDO IT“ změnil, přestože se může zdát, že důvody, proč tato společnost byla tak úspěšná, již pominuly. Pro připomenutí přidáváme známé a dále jednu novou státní zakázku, kde tato společnost figurovala a kde to státní kasu stálo peníze navíc.

Kolotoč se točí, ministerstvo platí

Steffi Cerna — Fri, 30 Mar 2018 15:11:17 +0200

Lukáš Nechvátal, Steffi Černá

Při procházení problematických dotací z Evropské unie jsme narazili i na firmy, které se stále pohybují ve světě veřejných zakázek, kde některé jsou také dotované z Evropské unie. Příkladem toho může být slavná kampaň Ministerstva zemědělství za necelých 150 mil. korun, která byla zaměřená na zvýšení spotřeby sladkovodních ryb. Tento propagační propadák, který byl financovaný 125 mil. korun z EU již v pozornosti médií byl. Vedle toho, že se spotřeba sladkovodních ryb nezvedla, ba naopak lehce klesla, se o ní média zajímala i ve vztahu se společností, která tuto zakázku vyhrála, byla jím firma Dorland, s.r.o. Společnost, kterou dříve vlastnil Jiří Dřízhal a kterou dnes vlastní jeho dcera Lucie Češpivová. Společnost, o které se zmiňoval i zastřelený český “kmotr” František Mrázek, když byla v odposleších zachycena část rozhovoru, kde Mrázek říká, „Ten z Dorlandu se jmenuje Dřízhal? Ten je náš,“. Známá je také blízkost vedení společnosti k ODS, kdy paní Češpivová byla předsedkyní dozorčí rady nakladatelství Opportunitas, které vydávalo měsíčník 51Pro, který byl propojen právě s ODS a v jehož redakční radě seděl mimo jiné Marek Dalík. Společnost Dorland také připravovala billboardové kampaně ODS, například i tu protivládní z roku 2005, kterou vymyslel Ivan Langer.

Novinářské projekty odkrývají skryté miliardy z evropských fondů

Steffi Cerna — Fri, 30 Mar 2018 14:10:28 +0200

Strukturální fondy tvoří druhý největší rozpočet EU po společném programu financování zemědělství. Cílem strukturálních fondů je přerozdělovat bohatství Evropy a posílit tak ekonomiky nejchudších regionů. Miliony Evropanů tak profitují z tisíců kilometrů silnic, opravených škol a zábavných center, které jsou z těchto peněz placené. Avšak i přes to, že je zjevné, že se naše okolí díky těmto fondům vylepšuje, je stále více lidí znepokojeno, že “my” posíláme “naše” peníze někam do Bruselu. Mnoho lidí vidí tento proces, který je pro ně zcela netransparentní, jako černou díru, kam mizí peníze. Proto je důležité, aby lidé věděli, kde jejich daně končí a že jsou dobře utraceny (nebo pokud špatně, tak za to někdo nese zodpovědnost).