investigace.cz – štítek EU

Perzekuce bez hranic: Jak autoritářské vlády pronásledují své disidenty na území jiných států

Zuzana Šotová — Fri, 13 Feb 2026 07:00:00 +0100

Přeshraniční represe – státy sledují, šikanují, nebo přímo fyzicky napadají a vraždí své občany žijící v jiných zemích. Děje se to i v Evropě. Děje se to i v Česku. Investigace.cz přináší rozhovor s Natem Schenkkanem, spoluautorem výzkumné zprávy o přeshraniční represi pro Evropský parlament.

„Přeshraniční represe je, zjednodušeně řečeno, situace, kdy státy překračují hranice, aby umlčely disidenty,“ říká v rozhovoru pro investigaci.cz Nate Schenkkan. „Mohou to být občané daného státu, ale je důležité si uvědomit, že někdy jimi nejsou, může se jednat o diasporu, lidi v exilu, další generaci, která už v zahraničí žije dlouhodobě,“ vypočítává.

Trumpův daňový zákon posílil daňové úniky. Česko ročně přichází o 7 miliard korun

Sofia Špirková — Mon, 09 Feb 2026 13:38:02 +0100

Trumpův daňový zákon z roku 2017 umožnil americkým firmám přesouvat větší zisky do daňových rájů. Evropská unie kvůli tomu každoročně přichází o 340 miliard korun, Česko o sedm miliard korun. Řešení nyní navrhuje Organizace spojených národů.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Nová zpráva organizace Tax Justice Network odhaluje, že EU každoročně přichází o 14 miliard eur, v přepočtu téměř 340 miliard korun, kvůli daňovým únikům amerických nadnárodních společností. To je například částka rovnající se pětinásobku ročního HDP Grónska.

Zprávy o boji s evropskou korupcí: Zdravotnictví

Zuzana Šotová — Wed, 02 Aug 2023 08:04:18 +0200

Korupce ve zdravotnictví je rozšířená ve velké části střední i východní Evropy. Nedávná obvinění v Rumunsku poukazují na zapojení zdravotnických pracovníků do nezákonného odklonu finančních prostředků, z nichž měla být financována péče o pacienty. Naopak v Polsku stát za zdravotnické vybavení zaplatil desítky milionů eur obchodníkovi se zbraněmi, který ale část objednávky nikdy nedodal. V České republice byly zase veřejné zakázky během pandemie směrovány k firmám prodávajícím nelicencované respirátory.

Masivní korupce v rumunském zdravotnictví

V roce 2010 zemřelo při požáru nemocnice v Bukurešti šest dětí. O více než deset let později ta samá nemocnice stále funguje bez patřičných požárních opatření. Nejedná se přitom o ojedinělý případ, ale o jednu z mnoha rumunských veřejných nemocnic, které ohrožují životy svých pacientů, protože neprošly modernizací a chybí jim řádné systémy k zajištění bezpečnosti. Nedostatečné zabezpečení nemocnic se projevilo během pandemie covidu-19, kdy byla rumunská zdravotnická infrastruktura vytížena více než obvykle. Jen v letech 2020 a 2021 v zemi vzplála desítka nemocnic, v nichž zemřelo více než 30 lidí.

Letadla ruských oligarchů létají dál navzdory sankcím

Nina Kodhajova — Wed, 06 Apr 2022 08:07:11 +0200

Investigativní práce britského deníku The Guardian ve spolupráci s OCCRP ukázala, že letadla napojená na ruské oligarchy a státní úředníky i nadále létají na evropská a britská letiště, navzdory zákazu letů a sankcím uvaleným po ruské invazi na Ukrajinu.

Reportéři The Guardian ve spolupráci s Organized Crime and Corruption Reporting Project (OCCRP) identifikovali na evropském a britském území soukromá letadla oligarchy Romana Abramoviče, ale i jednoho z nejbohatších Rusů Ališera Usmanova či bývalého místopředsedy ruské vlády Igora Šuvalova.

Daňový dumping: Málo známý evropský fenomén

Nina Kodhajova — Thu, 25 Nov 2021 08:30:58 +0100

Daňová konkurence neboli dumping je ekonomický jev, který je širší veřejnosti často neznámý. Označuje neoficiální soutěž mezi zeměmi o to, kdo přiláká více lidí na nižší daně. Tento fenomén silně ovlivňuje daňové politiky států, členy EU nevyjímaje. Výrazná daňová konkurence v rámci EU pak vede k tomu, že se země zapojují do závodu o co nejnižší sazby, což má přímý vliv na finanční situaci států, odkud nabyté zisky pocházejí. Daňový dumping je zaměřen zejména na zahraniční poplatníky s vysokými příjmy a nadnárodní společnosti. V EU z něj profituje na 200 000 osob nebo podnikatelských subjektů.

Aféra Pegasus: Evropská unie začala jednat

Nina Kodhajova — Mon, 20 Sep 2021 08:34:28 +0200

Na projektu Pegasus jsme dlouhodobě spolupracovali s novináři ze 17 světových médií a pod taktovkou Forbidden Stories a OCCRP. V červenci jsme tak společně informovali o tom, že klienti izraelské firmy NSO Group používali její hackerský software Pegasus k útokům na aktivisty za lidská práva, novináře a právníky. V těchto dnech Evropská unie vyzývá členské státy k urychlenému zásahu právě proti tomuto spywaru, ale i proti jakémukoliv protiprávnímu sledování občanů Unie.

Jiný kraj, jiný platební mrav

Nina Kodhajova — Wed, 04 Aug 2021 09:11:24 +0200

Ve snaze potlačit přeshraniční praní špinavých peněz plánuje EU zavést nová nařízení, která budou zakazovat platby v hotovosti nad 10 tisíc eur (250 tisíc korun). EU si tím chce posvítit na veškeré transakce včetně nákupu automobilů, rekonstrukce domů nebo i účty za pohřeb.

Irská eurokomisařka Mairead McGuinness, jež je zodpovědná za zpřísnění zákonů proti praní špinavých peněz, tvrdí, že na tuto nezákonnost je třeba nahlížet mnohem šířeji a přesáhnout rámec velkých podniků, bank a finančních institucí. Uvedla, že nyní je potřeba se zaměřit i na takové věci, jako jsou nákupy automobilů, šperků, starožitností, a dokonce i na neobvyklé položky, jakými jsou například poplatky za pohřeb.

EU proti špinavým penězům

Nina Kodhajova — Tue, 13 Jul 2021 09:06:08 +0200

Evropská komise má v plánu představit v nejbližších týdnech nový dozorčí orgán: Úřad pro boj proti praní špinavých peněz (AMLA). Ten má spolupracovat s vnitrostátními orgány členských států, koordinovat je a podporovat zvyšování jejich efektivity.

Poté, co několik zemí začalo vyšetřovat Danske Bank kvůli podezřelým transakcím v hodnotě 200 miliard eur, jež prošly malou estonskou pobočkou této banky v letech 2007–2015, se Evropa dostala pod tlak, aby posílila prosazování pravidel proti praní špinavých peněz.

Potřebná ochrana whistleblowerů v Česku je na dosah

Nina Kodhajova — Thu, 08 Jul 2021 08:56:23 +0200

Koncem června proběhl Světový den whistleblowerů. Jednalo se o mezinárodní příležitost oslavit odvážné lidi, kteří kvůli nedokonalé právní úpravě často riskují svou práci a svobodu, aby bojovali proti korupci a dosáhli ve své zemi spravedlnosti. Tuto situaci by měla zlepšit jejich legislativní ochrana, jež ve většině zemí zatím zcela chybí. Evropská unie proto nařídila svým členským státům, aby do konce roku implementovaly ochranu whistleblowerů do svých zákonů. Jediná země, která má k implementaci směrnice skutečně blízko, je, světe div se, Česko.

Daňová spravedlnost pro celý svět

Nina Kodhajova — Wed, 26 May 2021 08:44:57 +0200

Evropská komise se opakovaně snaží bojovat proti tomu, aby se velké společnosti vyhýbaly placení daní z příjmu. Minulý týden proto navrhla přepracování daňového systému v Evropě a zavedení jednotného souboru pravidel pro zdanění právnických osob. Chce tak zabránit tomu, aby si evropské vlády navzájem konkurovaly v lákání podnikatelských investic formou snižování daňových sazeb. Aby tato legislativa vstoupila v platnost, bude ale zapotřebí jednomyslný souhlas členských států EU. Některé z nich přitom slouží jako daňové ráje.

Konec dvojí kvality potravin v Česku

Nina Kodhajova — Thu, 22 Apr 2021 08:00:21 +0200

Před deseti lety Evropa čelila závažnému obvinění: novým členským státům EU ve střední a východní Evropě se prodávají potraviny nižší kvality než na Západě. Obsahy potravin se stejným názvem na obalu by se mezi členskými státy EU neměly vůbec lišit – někdy se to však děje. Výrobci dvojí kvalitu vysvětlují snahou přizpůsobit svou nabídku kulturním rozdílům a jiným preferencím spotřebitelů v jednotlivých zemích. Teprve tento týden byla v Česku přijata novela zákona, podle které hrozí za prodej potravin dvojí kvality v tuzemských obchodech pokuta až 50 milionů korun.

Daně: Evropský seznam nespolupracujících zemí

Nina Kodhajova — Wed, 03 Mar 2021 08:00:24 +0100

EU neustále pracuje na zlepšení mezinárodní daňové správy. To vzhledem ke globální povaze nekalé daňové politiky znamená řešit vztahy se zeměmi, které se ke své daňové politice staví poněkud vlažně. EU proto pravidelně sestavuje černou listinu států, jež nespolupracují s daňovými nařízeními Unie. Seznam byl poprvé vytvořen v prosinci 2017 a následně několikrát revidován. Od roku 2020 probíhá jeho aktualizace dvakrát ročně, poslední podstatná revize se uskutečnila v únoru 2021.

Koronavirus: Rizika i pozitiva doby postkoronavirové

Zuzana Šotová — Thu, 04 Jun 2020 08:00:14 +0200

Mezinárodní nezisková organizace Transparency International (TI), která bojuje proti korupci, vydala zprávu Getting Ahead of the Curve o tom, co bychom mohli očekávat od světa pochroumaného pandemií koronaviru. Z jejího závěru plyne, že mezinárodní spolupráce je v boji proti korupci klíčovou. Neméně podstatnou je pak ochrana novinářů, whistleblowerů a institucí, které poskytují relevantní a prověřené informace.

Občanská a politická práva

Extrémní situace přinášejí extrémní rozhodnutí – omezení svobody pohybu a projevu, zvýšený dozor nad aktivitami občanů jednotlivých zemí. Největší omezování základních práv občanů zaznamenali autoři zprávy v zemích, které dlouhodobě vykazují demokratický deficit. V Maďarsku si prezident Orbán prosadil v podstatě neomezenou moc, opozičním novinářům pak pod záminkou ochrany veřejnosti proti poplašným zprávám hrozí za kritiku vlády až pět let vězení. Podobně je na tom Srí Lanka, kde zavedli cenzuru nepohodlného obsahu. V Černé Hoře naopak zveřejňují seznamy osob v karanténě, což pro ně může být extrémně nebezpečné. V Albánii proti lidem, kteří porušili zákaz vycházení, posílají armádu.

EU prodělává na evropských daňových rájích

Zuzana Šotová — Fri, 01 May 2020 07:00:47 +0200

Nezávislá mezinárodní síť Tax Justice Network (TJN), zabývající se výzkumem a analýzou daňové a finanční regulace, varuje, že země Evropské unie přicházejí ročně o 27 miliard dolarů (678,5 miliardy Kč) na daních od amerických firem, které zneužívají zákon a převádí své zisky do zemí s nízkou korporátní daní z příjmu. Existence takových daňových rájů pro nadnárodní firmy tak může ohrozit například financování následků koronavirové pandemie.

Velké americké společnosti zneužívají zákon a převádějí své zisky do států EU, jež nabízejí velmi nízké korporátní daně. Tímto krokem tratí většina členských zemí Evropské unie ročně více než 17 miliard dolarů (427 miliard Kč) na daních z příjmu. Ze stávající situace naopak profitují Velká Británie, Švýcarsko (není členem EU) a Lucembursko, které nabízejí sazby daně od 10 do 0,8 procent. K této, už tak dost vysoké částce, je třeba přičíst i 10 miliard dolarů ročně (251,5 miliardy Kč), které se „ztratí“ v Nizozemsku. Jedná se přitom o peníze, jež by mohly být použity na financování vědy a výzkumu, zdravotnictví nebo právě při řešení následků současné pandemie.

Česká dotační bažina

Hana Čápová — Wed, 15 Apr 2020 13:49:45 +0200

Pandemie koronaviru sice vytlačila dotační problémy českého premiéra Andreje Babiše z prvních stránek novin, klíčoví aktéři na ně ale nezapomněli. Pouhé čtyři dny po vyhlášení nouzového stavu se na programu vlády objevil mimořádný bod. Pokud by byl projednán, nová podoba rejstříku skutečných majitelů by nahrála Babišovi ve sporu o jeho střet zájmů i svěřenské fondy, do nichž vložil svůj majetek. Pod tlakem veřejnosti nakonec kontroverzní bod z programu jednání vlády zmizel. Nezapomněla však ani delegace Výboru pro rozpočtovou kontrolu Evropského parlamentu, která v Česku zkoumala střet zájmů koncem února. Brzy zveřejní zprávu ze své návštěvy.

Kouřová clona

Pavla Holcová — Thu, 12 Mar 2020 08:00:48 +0100

Evropa chce zatočit s pašováním cigaret. Zvolila ale špatnou strategii. Bojovat s tím mají velké tabákové firmy prostředním svého vlastního systému track-and-trace („stopuj a sleduj“). Přitom je známo, že největšími pašeráky jsou právě oni – výrobci. Experti na problematiku jsou proto přesvědčeni, že takto nastavený kontrolní mechanismus nemůže fungovat.

Podle studie KPMG (celosvětová síť poradenských společností) vypracované v roce 2017 přijde jen Česko ročně o 1,5 miliardy korun na pašovaných cigaretách, další miliardy stojí zdravotní péče o kuřáky. Reálné náklady mohou být ale ještě větší. Studii KPMG totiž financovaly samotné tabákové koncerny, čísla tedy mohou být podhodnocená.

Evropská unie plánuje vytvořit vlastní verzi Magnitského zákona. Narazit může na odpor Maďarska

Marek Martinovský — Wed, 11 Dec 2019 15:12:23 +0100

Evropská unie by mohla uvalovat sankce na osoby odpovědné za porušování lidských práv. Plán na zavedení nových sankcí podpořili evropští ministři zahraničí. Přijetí nové legislativy však zabere přinejmenším měsíce a může navíc narazit na odpor některých členských států Unie.

„Souhlasili jsme se zahájením přípravných prací k vytvoření globálního sankčního režimu, který umožní reagovat na vážná porušení lidských práv,“ uvedl nový šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell. Zákon má podle něj představovat „rozhodný krok EU směrem k potvrzení její vedoucí úlohy v oblasti ochrany lidských práv“.

"Největší daňový podvod v dějinách Evropy": První podezřelý skončil v německé vazbě

Marek Martinovský — Fri, 29 Nov 2019 14:43:27 +0100

Německé úřady zřejmě postoupily do další fáze vyšetřování rozsáhlého daňového podvodu, kvůli kterému Německo přišlo o několik miliard eur. Německá veřejnoprávní stanice ARD informovala o tom, že bývalý partner advokátní kanceláře Freshfields Bruckhaus Deringer LLP, Ulf Johannemann, je prvním, koho úřady v souvislosti s touto kauzou zatkly.

O vydání zatykače na Johannemanna požádalo státní zastupitelství ve Frankfurtu. Důvodem byla obava, že by obviněný advokát mohl uprchnout. Johannemannův právní zástupce podle agentury Reuters uvedl, že zatčení je „neodůvodněné“.

Tvrdý brexit poskytne jedinečnou příležitost organizovanému zločinu, varuje britský kontrolní úřad. Celníci zkrátka nebudou stíhat

Marek Martinovský — Wed, 23 Oct 2019 11:11:19 +0200

Odchod Velké Británie z evropské osmadvacítky by měl nastat už koncem tohoto října. „Rozvodovou smlouvu“ mezi Londýnem a Bruselem však ještě stále neschválil britský parlament, pořád je tak ve hře i varianta brexitu bez dohody. Pokud by skutečně k tzv. „tvrdému brexitu“ došlo, hrozí kromě řady dalších zásadních komplikací, například obchodních, také to, že počáteční chaos na hranicích poskytne jedinečnou příležitost pro organizovaný zločin.

Ve své zprávě tuto možnost opakovaně uvádí britský Národní kontrolní úřad (NAO). Ten zpracoval analýzu připravenosti hranic ostrovního království na možné varianty blížícího se odchodu země z Evropské unie.

Uniklé dokumenty ukazují na propojení firem kyperského prezidenta s ruskou pračkou peněz Troika

Marek Martinovský — Tue, 20 Aug 2019 14:29:25 +0200

Za tuto kauzu jsme získali ocenění IJ4EU Impact Award 2020.

Úřadující kyperský prezident Nicos Anastasiades proslul za dobu svého výkonu funkce mimo jiné snahou přiblížit středomořský ostrovní stát Rusku a prohloubit vzájemné politické i ekonomické vztahy obou zemí. OCCRP se zaměřila na jeho působení ještě před rokem 2013, kdy byl zakladatelem a spoluvlastníkem právní kanceláře, která zprostředkovávala obchodní dohody spojené s osobami napojenými na ruského prezidenta Vladimira Putina, ale i na spojitosti jeho firmy s ruskou bankou Troika Dialog. O ní investigace.cz rozsáhle informovala na začátku letošního roku.

Boj Evropy proti pračkám peněz

Lukáš Nechvátal — Thu, 02 May 2019 08:55:49 +0200

Necelé dva měsíce po odhalení ruské pračky značky Troika oznámilo Parlamentní shromáždění Rady Evropy (PACE), že žádá urychlené a důrazné zesílení opatření proti praní peněz a zlepšení spolupráce mezi členskými zeměmi EU při boji s těmito typy velkých schémat legalizujících nezákonně nabyté peníze. Podle našich informací započala vyšetřování ve spojitosti s ruskou pračkou značky Troika kromě institucí EU i například německá BKA (Bundeskriminalamt neboli Spolkový kriminální úřad).

Rozhodnutí PACE představil zástupce Nizozemska Art van de Ven. Ve své řeči apeloval především na to, že PACE musí vynaložit více úsilí, aby ochránilo právní stát, lidská práva a demokracii před nebezpečnými a destruktivními silami, které toto shromáždění a evropskou demokracii již v minulosti poškodily. Odvolával se při tom právě na výše zmíněnou pračku značky Troika.

Zlatá brána otevřena

Jakub Šimák — Thu, 24 Jan 2019 07:32:22 +0100

Prodej občanství nebo povolení k pobytu v členské zemi EU představuje vážné bezpečnostní riziko. Tvrdí to právě zveřejněná zpráva Evropské komise, která investorské programy pro bohaté cizince – takzvaná zlatá víza – vystavuje kritice. Zlatá víza podle ní mohou napomáhat praní špinavých peněz, korupci a daňovým podvodům. Česko má svým způsobem štěstí – laťku potřebné investice nastavilo natolik vysoko, že jeho zlatá víza zatím nevzbudila velký zájem.

Výraz „zlatá víza“ se vžil pro kontroverzní státní investorské programy. Ty stojí na myšlence, že kdo dostatečně zainvestuje, toho daný stát přivítá. Jedno procento nejbohatších lidí světa si tak může vybrat z celé plejády atraktivních zemí, které zlatá víza nabízejí. Stačí jim k tomu ochota se o své bohatství s cílovou zemí podělit. EU není výjimkou – v současnosti má zlatá víza v nabídce dvacet z osmadvacítky členských států.

Koupě občanství nebude tak snadná

Eva Kubániová — Mon, 20 Aug 2018 14:19:40 +0200

Brusel si chce posvítit na státy Evropské unie, včetně Malty a Kypru, které udělují občanství bohatým lidem mimo členské státy EU. Jedná se zejména o tzv. špinavé peníze z Ruska, informuje deník Financial Times. Společný projekt OCCRP (Organized Crime and Corruption Reporting Project) a Transparency International, který se zabýval „zlatými vízy“ v březnu 2018, vidí v obchodování s pasy velké korupční riziko. Na projektu spolupracovala také investigace.cz a podívala se na problematiku „ zlatých víz“ v České republice.

Jak zakotvit v Česku? Investorská víza si nemohou dovolit ani boháči, jednodušší je přesvědčit stát o své „významnosti”

Jakub Šimák — Tue, 15 May 2018 10:18:14 +0200

Jakub Šimák

Příliš drahé zlato

„Úředník, který ten návrh psal, nevěděl, co dělá,“ svěřil se vloni portálu Info.cz Tomáš Milar, český investor žijící ve Spojených státech. K českému programu „zlatých víz“, který cílí na investory mimo Evropskou unii, má totiž četné výhrady – zejména k jeho nepříliš realistickým podmínkám a nízké atraktivitě pro potenciální zájemce, ale též k nejasnosti procedury vedoucí k jejich získání.

Investor, který by chtěl mít trvalý pobyt v ČR, využívat přístup na trh EU a volný pohyb v rámci Schengenu, by totiž musel dle vládního nařízení z července 2017 investovat nejméně 75 milionů korun a zároveň vytvořit alespoň dvacet pracovních míst.

Evropská unie sestavila černou listinu daňových rájů

Jan Indra — Mon, 18 Dec 2017 15:43:26 +0100

Jižní Korea, Spojené arabské emiráty, Trinidad a Tobago nebo ostrov Guam. I přes rozdílnost vyjmenovaných zemí mezi nimi můžeme najít určitou spojitost – všechny země se totiž na začátku prosince dostaly na černou listinu daňových rájů, které odmítají spolupracovat s Evropskou unií v boji proti daňovým únikům. Popudem pro sestavení seznamu byl tlak veřejnosti vyvinutý kolem zveřejnění dokumentů v kauzách známých jako Panama a Paradise Papers. Na seznam se „probojovalo“ celkem 17 zemí mimo EU (celý výčet na konci textu).

Vyšetřování investigativních novinářů končí u Soudního dvora EU

Jan Indra — Thu, 19 Oct 2017 10:14:12 +0200

Případ možného zneužívání příspěvků na financování kanceláří pro europoslance, kterým se v posledních letech zabývali investigativní novináři z celé Evropské unie (České centrum pro investigativní žurnalistiku nevyjímaje), se nakonec dostane až před Soudní dvůr Evropské unie. Slyšení bude oproti všem zvyklostem veřejné a bude se konat ve čtvrtek 19. října v 9:30 (vy jej můžete sledovat zde).

Každý europoslanec dostává od Evropského parlamentu přes 4 300 euro měsíčně na financování své kanceláře. Nikdo však již nehlídá, jestli jsou peníze použity správně a opravdu pro svůj účel, a příspěvek se tak stává snadno zneužitelným (více informací o tomto případu naleznete ZDE). V roce 2015 skupina téměř 50 novinářů ze všech členských zemí Evropské unie požádala Evropský parlament o přístup k dokumentům, které by dokládaly, jak europoslanci utrácejí tyto peníze. Přístup k dokumentům byl i přes rozpor se zákonem o svobodném přístupu k informacím odmítnut, a tak novináři podali žalobu k Evropském soudnímu dvoru.

Potěmkinovy kanceláře

Pavla Holcová — Fri, 02 Jun 2017 10:33:17 +0200

autoři: novináři sdružení pod MEPs projektem

Každý poslanec Evropského parlamentu dostává tzv. všeobecné náhrady (General Expenditure Allowance - GEA). Ty stojí Evropskou unii ročně okolo 40 milionů eur čili přibližně miliardu korun. Dávka slouží na provoz národních kanceláří europoslanců. Jenže čerpání příspěvků už Evropská unie nijak nekontroluje, takže je extrémně snadné je zneužívat.

Tým novinářů ze zemí Evropské unie se během několika měsíců snažil zmapovat, jak se příspěvek využívá a nakolik je jeho čerpání průhledné. Z celkového počtu 748 oslovených europoslanců třetina (249) buď odpověděla, že žádnou kancelář nemá, odmítla poskytnout adresu domovské kanceláře, anebo novinářský tým údajnou kancelář na uvedené adrese nenašel.

Novináři zemí EU žalují Evropský parlament

Pavla Holcová — Fri, 20 Nov 2015 13:15:20 +0100

EP odmítá žádosti novinářů o záznamy o europoslaneckých náhradách

listopadu 2015 – České centrum pro investigativní žurnalistiku a novináři z dalších 28 zemí Evropské unie podali žalobu k Soudnímu dvoru EU proti Evropskému parlamentu. Ten jim odmítl poskytnout přístup k informacím, jak jeho 751 členů hospodaří se svými poslaneckými náhradami. Žurnalisté na něj proto 13. listopadu podali žalobu*.

Tým 29 novinářů požadoval kopie záznamů o europoslaneckých náhradách za poslední čtyři roky. Jednotliví novináři se dožadovali záznamů o europoslancích ze své země. Konkrétně šlo o dokumenty zahrnující fakta o tom, jaké peníze členové Evropského parlamentu dostávají kromě svých platů; jednalo se například o univerzální náhrady, cestovní náhrady, náhrady na denní stravování a fondy pro zaměstnance. Evropský parlament ale údaje o těchto nákladech odmítl poskytnout.

Kolotočové podvody v Česku

Redakce — Sun, 28 Jun 2015 21:20:38 +0200

Kolotočové či karuselové podvody při odvodech daně z přidané hodnoty jsou v Česku velmi obvyklým druhem kriminality. Dochází při nich k vyvádění vysokých částek ze státních financí na soukromé účty podnikatelů, konkrétně z účtů finančních úřadů, od kterých organizované skupiny obchodníků neoprávněně žádají vrácení daně z přidané hodnoty. Značné finanční úniky vznikají při tomto typu podvodu mj. díky možnosti snadno trestnou činnost neustále opakovat (princip kolotoče).

O co jde?

Daň z přidané hodnoty (DPH či anglicky VAT) je daň, kterou musí kupující zaplatit dodavateli při nákupu zboží podléhajícího dani v rámci území daného státu. Protože se tato daň týká většiny obchodů, říká se jí také univerzální daň. Jedná se o určitý „poplatek z obchodu“, který je třeba odvést státu jako odměnu za to, že daný obchod na jeho území proběhne, tedy že obchodníci využívají ekonomickou strukturu daného státu k uzavření obchodu. V Česku je základní sazba daně 21%.