investigace.cz – štítek Evropská unie

Perzekuce bez hranic: Jak autoritářské vlády pronásledují své disidenty na území jiných států

Zuzana Šotová — Fri, 13 Feb 2026 07:00:00 +0100

Přeshraniční represe – státy sledují, šikanují, nebo přímo fyzicky napadají a vraždí své občany žijící v jiných zemích. Děje se to i v Evropě. Děje se to i v Česku. Investigace.cz přináší rozhovor s Natem Schenkkanem, spoluautorem výzkumné zprávy o přeshraniční represi pro Evropský parlament.

„Přeshraniční represe je, zjednodušeně řečeno, situace, kdy státy překračují hranice, aby umlčely disidenty,“ říká v rozhovoru pro investigaci.cz Nate Schenkkan. „Mohou to být občané daného státu, ale je důležité si uvědomit, že někdy jimi nejsou, může se jednat o diasporu, lidi v exilu, další generaci, která už v zahraničí žije dlouhodobě,“ vypočítává.

Některé evropské elektrárny pravděpodobně podvádějí ve výkazech emisí. Mohou ušetřit i stovky milionů

Barbora Šturmová — Thu, 04 Dec 2025 16:00:01 +0100

Evropská unie řeší podezření, že některé elektrárny zkreslují své emise CO₂, aby ušetřily na drahých emisních povolenkách. Podvody už vyšetřuje Úřad evropského veřejného žalobce. Redakce investigace.cz spolu se zahraničními kolegy zjistila, že zvláštnosti ve výkazech se objevují i u českých firem.

K tomuto tématu jsme vydali podcast Odposlech:

Některé evropské elektrárny a teplárny pravděpodobně podvádějí ve vykazování emisí oxidu uhličitého (CO₂). Mohou na tom ušetřit i stovky milionů. Redakce investigace.cz spolu s novináři z Organized Crime and Corruption Project (OCCRP) zjišťovala, zda a nakolik se na podvodech mohou podílet i české firmy.

Pochybnosti i uznání. Česká muniční iniciativa čelí kritice, Ukrajině ale pomáhá

Zuzana Šotová — Wed, 07 May 2025 06:15:41 +0200

Česká muniční iniciativa dodává nekvalitní produkty, na nichž si zbrojaři navíc mastí kapsy – i takto zní kritika ze strany politické opozice i nevládního sektoru vůči projektu, který prezident Petr Pavel oznámil loni na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Patnáct zemí přesto prostřednictvím Česka loni nakoupilo pro Ukrajinu velkorážnou munici za více než 40 miliard korun. Projekt sice není perfektní, ale funguje, shodují se státy z EU i ukrajinská strana. Navíc vyhovuje i těm zemím, které se zdráhají otevřeně podporovat Ukrajinu nebo kterým to vlastní zákony komplikují.

Ruská válečná mašinérie na prahu NATO

Mahulena Kopecká — Wed, 06 Nov 2024 07:08:00 +0100

Ruské speciální jednotky GRU v Kaliningradu nacvičují sabotážní útoky. V Bělorusku zase vzniká nová jaderná hrozba. Evropští novináři na základě satelitních snímků s vysokým rozlišením mapují vývoj ruských vojenských základen na hranicích s Polskem a pobaltskými zeměmi. Jejich zjištění publikoval web VSquare.org.

Ve vesnici Parusnoje nedaleko polsko-ruských hranic a kousek od námořní základny u ruského města Baltijsk sídlí specializovaná ruská zpravodajská jednotka GRU. Ta cvičí sabotéry, kteří následně plní úkoly a provádějí útoky v Polsku a pobaltských státech.

EU a zbraně pro Ukrajinu: Realitou nepodložené sliby

Zuzana Šotová — Mon, 08 Jul 2024 08:45:06 +0200

Evropská komise uvádí, že do konce roku 2024 může evropský zbrojní průmysl vyrobit 1,4 až 1,7 milionu kusů dělostřelecké munice ráže 155 mm, která odpovídá standardům NATO a pro Ukrajinu je naprosto klíčová. Reálná čísla se však podle odhadů blíží spíše třetině, maximálně k šesti set tisícům kusů. Společně s našimi partnery z dalších médií jsme zmapovali evropské zbrojní možnosti i rozdíly mezi politickým diskurzem a realitou. Problémů je totiž hned několik – od nedostatečné kapacity továren i chybějících surovin potřebných k výrobě až po neuspokojivý stav financí.

#zesvěta: Evropské volby a kandidáti s poskvrněnou minulostí

Mahulena Kopecká — Fri, 07 Jun 2024 07:11:32 +0200

Nejnovější týdenní souhrn dění v investigativní žurnalistice zastřešuje téma voleb do Evropského parlamentu. Politické strany po celé Evropě využívají v kampaních i reklamy na sociálních sítích. Podle zjištění novinářů nejvíce utrácí maďarská strana Fidesz premiéra Viktora Orbána. Žurnalisté rozebírají také skandály jednotlivých kandidátů nebo to, jak vypadá financování stran po celé EU.

TikTok v Irsku schválil zveřejnění dezinformačních reklam týkajících se voleb do Evropského parlamentu. Zjistila to organizace Global Witness. Ta testovala, jak sociální média přistupují k volebním dezinformacím, proti nimž podle nových pravidel Evropské unie tyto platformy musí zasahovat. Organizace různým sociálním sítím předložila reklamy cílené na publikum v Irsku s obsahem, před nímž EU varuje a který zakazují i samotná pravidla určená jednotlivými sociálními sítěmi.

#zesvěta: Řepka olejná jako byznys. Ruský špeh v Německu. Europol slaví

Mahulena Kopecká — Fri, 31 May 2024 07:13:49 +0200

Český expremiér Andrej Babiš nebo slovenský podnikatel Ján Sabol vydělávají velké peníze na řepce olejné a biopalivech. Evropská unie vědomě financuje zadržování a vyhošťování černošských komunit v nejméně třech zemích na severu Afriky. Německého armádního důstojníka odsoudili za špionáž pro Rusko. Europol slaví 25 let od zahájení činnosti.

Evropská unie financuje převozy lidí na severu Afriky a podílí se na nich, aby jim zabránila v migraci na své území. Evropa vědomě financuje a v některých případech se přímo podílí na systematickém rasovém profilování, zadržování a vyhošťování černošských komunit v nejméně třech severoafrických zemích. Při tajných operacích jsou každoročně desítky tisíc lidí převezeny do pouště či jiných odlehlých oblastí. To jim má zabránit v cestě do Evropské unie. Finanční prostředky na takové operace jsou vypláceny pod záminkou „řízené migrace“, přičemž EU tvrdí, že tyto peníze nepodporují porušování lidských práv afrických komunit. Rok trvající investigativní práci teď publikoval web Lighthouse Reports a podílela se na ní rovněž světová média v čele s Washington Post, Der Spiegel, El País či Le Monde.

Firmy spojené s protiimigrační stranou Fidesz vydělávají na náboru zahraničních pracovníků

Mahulena Kopecká — Wed, 27 Sep 2023 07:09:37 +0200

Některé maďarské pracovní agentury jsou napojené na vládní stranu Fidesz, jež je nechvalně známá svou protiimigrační rétorikou. Právě tyto agentury ale pro maďarské zaměstnavatele nabírají v zahraničí pracovníky bez povolení, které je jinak běžně vyžadováno. Problém popsal maďarský nezávislý web Átlátszó.

Zaměstnavatelé v Maďarsku se potýkají s nedostatkem pracovních sil. Mnoho firem se proto v posledních letech rozhodlo, že volná místa začne obsazovat zahraničními zaměstnanci, především ze zemí mimo Evropskou unii, jako je Ukrajina, Srbsko, Indie nebo Filipíny.

Podcast ODPOSLECH: Obcházení sankcí. Jak se do Česka dostává běloruská močovina

Kamila Plzáková — Wed, 20 Sep 2023 12:20:29 +0200

Sankcionovaná běloruská společnost Grodno Azot dováží do České republiky a Polska močovinu. Aby unikla pozornosti celníků, vydává se v přepravních dokumentech za jiné společnosti, na které se sankce nevztahují. Jiný způsob obcházení sankcí používají firmy dovážející k nám běloruské dřevo. V dokumentaci uvedou, že se jedná o dřevo původem z Kyrgyzstánu. Státní celní správa tak žádné porušení sankcí neeviduje.Jakým způsobem se daří Grodnu Azot obcházet sankce? Jak se tomu dá zabránit? A mají sankce nějaký reálný dopad? Případ obcházení sankcí se snažíme osvětlit s Kamilou Plzákovou, redaktorkou investigace.cz, která za kauzou stojí.

Špehovaní novináři a podezřelí politici. Maďarsko dva roky po kauze Pegasus

Mahulena Kopecká — Thu, 10 Aug 2023 08:09:17 +0200

V červenci před dvěma lety přišel maďarský investigativní web Direkt36 se závažným zjištěním: novináři a kritici Orbánova režimu byli sledováni pomocí spywaru Pegasus od izraelské firmy NSO Group. Společná investigace několika médií tehdy odkryla, že státy po celém světě užívaly Pegasus ke sledování opozice či aktivistů. Maďarské úřady však dodnes tvrdí, že zákon neporušily. Pegasus si podle spekulací mělo pořídit i Česko.

Spyware Pegasus dokáže na dálku proniknout do mobilního telefonu, a to bez jakékoli aktivity jeho vlastníka. Umí získat přístup ke všem datům a spustit mikrofon i kameru přístroje. Technologie byla zneužita ke sledování téměř dvou stovek novinářů po celém světě. Podobné špionážní softwary mohou nakoupit jen vlády a jejich použití by se mělo omezovat striktně na případy boje proti terorismu nebo organizovanému zločinu.

Pašeráci lidí profitují z válek, ekonomické krize a klimatických změn

Gabriela Jezberová — Mon, 31 Jul 2023 08:00:44 +0200

Prohlubující se ekonomická krize, válečné konflikty i měnící se klima přispívají k nárůstu migrace do evropských zemí. Zvýšené počty běženců nahrávají do karet pašerákům lidí, kteří jim s příslibem lepšího života za úplatu nabízejí přesun do Evropy. Jedna taková cesta může vyjít na stovky tisíc korun. Europol vydal novou zprávu o současném stavu obchodování pašeráků s migranty.

Podle Mezinárodní organizace pro migraci k evropským břehům od začátku letošního roku doplulo přes 100 tisíc uprchlíků. Evropská unie hodlá proud migrace snížit a její zástupci tak s tuniským prezidentem podepsali společné memorandum o odvrácení migrace směřující na starý kontinent. Tunisko díky své poloze na severu Afriky představuje jeden z výchozích bodů pro všechny, kteří se snaží dostat přes Středozemní moře do Evropy. Nárůst migrace rovněž potvrzuje italské ministerstvo vnitra, jež uvedlo, že v roce 2023 k italským břehům zatím dorazilo více než 75 tisíc migrantů, což je dvojnásobek oproti první polovině roku 2022.

Evropské instituce jako odrazový můstek nových lobbistů

Gabriela Jezberová — Tue, 09 May 2023 08:00:48 +0200

Z bývalých asistentů europoslanců se stávají lobbisté komerčních společností. Jejich agendy se ale ve většině případů kříží a člověk z pozice poradce pro klimatickou politiku EU se může klidně stát lobbistou ropné společnosti Shell. I přes existenci pravidel, která mají chránit zájmy EU, je zřejmé, že kontrola není dostatečná a zákulisní hra mezi politikou a lobbisty pokračuje.

V roce 2021 přijala čínská telekomunikační společnost Huawei, úzce provázaná s tamním komunistickým režimem, Valeria Otattiho, bývalého asistenta europoslance, jenž v Bruselu pracoval téměř deset let jako politický poradce. Blíže nespecifikovaný zdroj řekl investigativním novinářům z projektu Follow the Money (FTM), že Valerio byl najat kvůli vazbám, které si vytvořil na půdě Evropského parlamentu (EP). Dokázal zprostředkovat schůzky mezi zástupci společnosti Huawei a europoslanci a díky svému vlivu mohl na akce pořádané společností Huawei zvát vysoce postavené osoby Europarlamentu.

Zprávy o boji s evropskou korupcí: Ukradené miliony z fondu EU

Kamila Plzáková — Mon, 27 Mar 2023 08:00:40 +0200

Nedávná odhalení investigativních novinářů upozornila na četné případy podvodů s dotacemi Evropské unie v mnoha východoevropských zemích. Maďarsko investovalo v přepočtu více než 616 milionů korun do údajně nejmodernějšího zařízení na zpracovávání odpadu, které ale za záhadných okolností několikrát vzplálo. Na Slovensku zase pachatelé zpronevěřili více než 33 miliard korun korun z fondu na pomoc obětem epidemie covid-19. Prostředky EU měly pomoci tamním společnostem udržet provoz během pandemie, místo toho ale skončily na bankovních účtech tajných offshorových firem. A v Rumunsku byla dotace ve výši více než 24 miliard korun, určená pro deltu Dunaje chráněnou UNESCO, zneužita podniky propojenými na politické bázi.

Žalobce, který pomohl s uzavřením registru vlastníků, pracuje pro Rusy

Kamila Plzáková — Mon, 13 Feb 2023 08:00:43 +0100

Soudní dvůr Evropské unie v prosinci minulého roku rozhodl, že evidence skutečných majitelů firem nemusí být veřejná. Rozhodl tak na základě dvou žalob, které se týkaly ochrany osobních údajů zapsaných v rejstříku. Jedním ze žalobců byl Patrick Hansen, lucemburský rodák a ředitel soukromé letecké společnosti. Podle OCCRP je možné, že má vazby na ruské podnikatele.

Patrick Hansen, podnikatel pocházející z hlavního města Lucemburku a generální ředitel soukromé letecké společnosti, jež přepravovala významné osobnosti jako třeba současného britského panovníka Karla III. nebo členy belgické královské rodiny, byl do loňského listopadu veřejnosti téměř neznámý. Proslavila ho až žaloba, kterou podal proti lucemburskému obchodnímu rejstříku. Hansen v ní tvrdil, že otevřený přístup ke zmíněnému rejstříku ohrožuje jeho bezpečnost, poněvadž se může kdokoli dozvědět, které společnosti vlastní.

Boj proti finanční kriminalitě se komplikuje v Evropě i Americe

Kamila Plzáková — Thu, 15 Dec 2022 08:00:30 +0100

Mezinárodní konsorcium investigativních novinářů (ICIJ) upozornilo, že americký Senát zablokoval důležitý návrh zákona, určený pro boj s praním špinavých peněz a korupcí ve Spojených státech. Podobné komplikace s potíráním finanční kriminality nastaly i v Evropě, kde Soudní dvůr Evropské unie zrušil ustanovení, podle kterého má být evidence skutečných majitelů firem veřejná ve všech členských státech EU.

Návrh amerického zákona nazvaný Enablers Act spatřil světlo světa již v roce 2021. Ve zkratce se jedná o soubor nařízení, jež by měla umožnit kontrolu společností, které jsou zapojeny do systému praní špinavých peněz nebo se podílejí na jiných potenciálně rizikových aktivitách. Návrh vznikl v reakci na publikování informací z takzvaných Pandora Papers, jež odhalily, jak američtí advokáti, provozovatelé korporátních služeb a realitní makléři napomáhali praní špinavých peněz na území Spojených států. Jmenovitě šlo o státy Wyoming, Jižní Dakota a Delaware, které jsou díky příjemně nízkým či nulovým korporátním daním tradičně považovány za daňové ráje.

Podcast ODPOSLECH: Krok zpátky v boji proti praní špinavých peněz? - rozhovor

Lukáš Nechvátal — Wed, 30 Nov 2022 12:47:22 +0100

Soudní dvůr Evropské unie minulý týden ohromujícím způsobem oslabil stávající pravidlo proti praní špinavých peněz a omezil používání jednoho z nejúčinnějších nástrojů proti finančnímu tajemství - přístupu k informacím o skutečném vlastnictví. Podle odborníků nás tento krok vrací v boji proti praní špinavých peněz o několik let zpátky. Kdo jsou to skuteční majitelé firem? Proč je potřebujeme znát? A je rozhodnutí Soudního dvora EU skutečně špatný krok?

Rozhovor s šéfredaktorkou investigace.cz Pavlou Holcovou. Dostupný na všech podcastových platformách.

Větší než Watergate? Znepokojivá zpráva o špehování v EU

Mahulena Kopecká — Tue, 15 Nov 2022 08:13:33 +0100

Vlády některých evropských zemí zneužily spyware proti novinářům a opozičníkům. Technologie, jako je třeba Pegasus, přitom v EU představuje ohrožení demokracie a svobody projevu. Mezi zeměmi, jež obchod se špionážními technologiemi umožňují, je i Česko. Tvrdí to text pracovní verze zprávy, kterou minulý týden představil výbor Evropského parlamentu. Dokument připravila nizozemská europoslankyně Sophia in ’t Veld. V textu současně kritizuje pasivitu unijních institucí i členských států.

Na začátku listopadu řecký premiér Kyriakos Mitsotakis informoval veřejnost, že jeho země hodlá zakázat prodej spywaru. Krok přišel poté, co byla tamní vláda obviněna ze sledování opozice a novinářů. Podle řeckých novin Documento mělo přes 30 lidí, mimo jiné i členové vlády či příbuzní politiků, ve svých telefonech stopy po spywaru Predator. Mitsotakis přiznal, že řecká zpravodajská služba špehovala loni vůdce opozice, údajně ale šlo o klasické odposlechové zařízení a vláda podle něj Predator nevlastní.

Pegasus napadl britské ministerstvo zahraničí a úřad premiéra. Jak spyware regulovat?

Nina Kodhajova — Tue, 26 Apr 2022 14:18:00 +0200

Nejnovější zpráva společnosti The Citizen Lab z Torontské univerzity podrobně popisuje napadení úřadu britského premiéra a ministerstva zahraničí špionážním softwarem Pegasus. Politici se stále zdráhají tento spyware regulovat, přestože sami mohou být terčem jeho útoku.

Kouzlo mytického Pegase

Zpráva, kterou minulý týden zveřejnila výzkumná laboratoř The Citizen Lab, potvrdila, že v letech 2020 a 2021 její pracovníci zaznamenali několik podezřelých případů napadení spywarem Pegasus i v oficiálních sítích Spojeného Království, konkrétně úřadu premiéra a ministerstva zahraničí.

#zesvěta: Kolaterální škody protiruských sankcí

Lukáš Nechvátal — Fri, 08 Apr 2022 08:05:37 +0200

Pracovní týden se pomalu chýlí ke svému konci, což znamená, že je ideální čas na další souhrn zpráv z uplynulého týdne. V dnešním vydání se dozvíte, že protiruské sankce nedopadají pouze na Rusy, jak by se na první pohled mohlo zdát, nebo kde také mohou skončit peníze Evropské unie určené pro chudé a hladovějící. To vše a ještě více v dnešním #zesvěta.

#1 Kolaterální škody protiruských sankcí

Většina světa na Ruskou agresi na Ukrajině reaguje gradujícími sankcemi vůči Rusku. Ty ale nedopadají pouze na Rusko a jeho obyvatelstvo, ale také na občany okolních států, kteří do Ruska dojíždějí, nebo odjíždějí za prací, aby zaopatřili svou rodinu. Miliony lidí z chudších zemí jako jsou například Kyrgyzstán, Uzbekistán nebo Tádžikistán si tak kvůli slábnoucímu rublu a obchodu ve většině případů už nemohou dovolit posílat svým rodinám peníze, které vydělali. A pokud jejich příjem vyschne úplně, pravděpodobně se kvůli rostoucím cenám letenek ani nebudou moci vrátit domů. Sankce postihují nejen je, ale také jejich rodiny, které jsou na těchto příjmech často závislé.