investigace.cz – štítek investice

Otrokovická otočka: Město slíbilo pomoc slabším. Přišlo ale s nájmy, na které nedosáhnou

Dávid Pásztor — Wed, 01 Apr 2026 10:33:36 +0200

Město Otrokovice před pěti lety oznámilo, že pomůže svým sociálně znevýhodněným občanům a postaví pro ně byty. Postupně ale radnice projekt Nových Hurdisek změnila na pro mnoho lidí cenově nedostupné nájemní bydlení. Tento krok politici veřejnosti nikdy nevysvětlili. Redaktor investigace.cz v Otrokovicích zjišťoval, co ke změně vedlo.

Když reportér investigace.cz kráčel třídou Tomáše Bati v Otrokovicích, měl ten den nachozeno už asi třináct kilometrů. Uprostřed křižovatky – za ním Baťovy domky, před ním nechvalně známá chemička Deza, napravo průmyslová čtvrť, nalevo říčka Dřevnice – učinil jednoduché rozhodnutí. Od Baťových domků přijel, a tak si to namířil do průmyslové čtvrti.

Juicy Fields: Podvod za miliardy korun s falešným hrabětem i českou firmou

Barbora Šturmová — Wed, 04 Dec 2024 07:00:24 +0100

Investiční podvod Juicy Fields se odehrával mezi lety 2020 a 2022. Novináři z německého investigativního média Correctiv zmapovali, kdo za tímto podvodem stál a kam se poděly peníze téměř dvou set tisíc podvedených investorů. Kromě hlavního organizátora Sergeje Berezina příběh zahrnuje bývalého policistu z ruského Petrohradu, ale také falešného hraběte z Německa. Mezi oběťmi jsou i Češi, jak redakce investigace.cz popsalav nedávném článku.Část podvodné infrastruktury navíc do Česka zasahovala.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

Juicy Fields: Investoři do léčebného konopí přišli o miliardy korun

Barbora Šturmová — Tue, 03 Dec 2024 07:00:26 +0100

Juicy Fields byl investiční podvod obrovských rozměrů, jenž se odehrával v letech 2020–2022. Strůjci platformy slibovali pohádkové výnosy z investic do léčebného konopí, které však ve skutečnosti neexistovalo. Podvedli 186 tisíc investorů, mezi nimiž jsou i Češi. Hlavní osnovatel celého podvodu nyní sedí ve španělském vězení.

Tento text si můžete poslechnout i v audioverzi. Audiočlánky pro vás načítá Renata Klusáková. Audioverze vybraných článků investigace.cz odebírejte zde.

„Věřili jsme tomu všichni,“ vypráví investigaci.cz Adam (jeho pravé jméno redakce zná, přál si však zůstat v anonymitě) o svých zkušenostech s investiční platformou Juicy Fields. Studoval tehdy vysokou školu a chtěl si zajistit pasivní příjem, a tak na internetu hledal různé možnosti, kam by mohl investovat. Platforma Juicy Fields se objevila jako jedna z prvních nabídek ve vyhledávači. „Proces před mou první investicí byl extrémně dlouhý, pročítal jsem si recenze, zjišťoval informace, pronikal jsem do toho a hledal si vztah s tou značkou,“ říká. Recenzí sice nebylo moc, projekt Juicy Fields teprve začínal, ale podle Adama vypadala firma důvěryhodně. „Jejich obchodní strategie mi přišla legitimní, sledoval jsem také v telegramových skupinách, jak to vychází ostatním investorům. Juicy Fields se navenek i dost prezentovala, pořádala různé eventy a vypadala velice transparentně,“ popisuje. Pak přišla první investice. „Mou důvěru utvrdilo i to, že byli na českém Cannafestu,“ říká Adam.

Podcast Odposlech: Kdybych byla jedním z investorů, měla bych vztek, říká o kauze The Resort Group reportérka investigace.cz

Jiří Slavičínský — Wed, 01 May 2024 18:20:57 +0200

„Nabízíme krásný apartmán se dvěma pokoji, v luxusní rezidenci, ihned u moře…“ Takto začínal jeden z inzerátů, který nabízel investici do výstavby turistického resortu na Kapverdských ostrovech. Na podobné nabídky britského developera The Resort Group odpověděly tisíce lidí z několika evropských zemí, mezi nimi také zhruba 60 lidí z Česka. Peníze, které developer drobným investorům garantoval, ale přestaly před pěti lety na jejich účty přicházet.

O podrobnostech kauzy si s reportérkou Hanou Čápovou povídal Jiří Slavičínský.

V resortu na Kapverdách přišli o peníze také drobní čeští investoři

Hana Čápová — Mon, 29 Apr 2024 07:00:31 +0200

Britská developerská společnost The Resort Group nabízela investice do turistických resortů na Kapverdských ostrovech. Zlákala tisíce lidí z několika evropských zemí. Jenže peníze, které smlouvy drobným investorům garantovaly, přestaly před pěti lety docházet. Kauzu jsme popsali před rokem. Investigaci.cz se následně ozvali dva lidé z Česka, kteří se také bojí, že o své peníze nenávratně přišli.

Nedalo se na tom prodělat

„Budu mít slušný stálý příjem k důchodu,“ říkal si nyní čerstvý důchodce ze středních Čech, když v roce 2018 prostřednictvím The Resort Group investoval do bytu v turistickém resortu White Sands na ostrově Boa Vista. Tehdy právě končil s dosavadní prací a zvažoval, co dál. „V té době jsem přišel lehce k penězům, prodal jsem dobře nějaké akcie,“ vysvětluje, kde vzal 180 050 eur na nákup apartmánu. „Říkal jsem si, mám si koupit auto? Nebo něco jiného? Vždyť vlastně nic nepotřebuji.“ Nakonec se rozhodl pro investici do nemovitosti na Kapverdských ostrovech. Zalíbilo se mu, že by si díky ní nemusel po odchodu z dosavadního zaměstnání hledat už žádnou jinou práci.

Podcast ODPOSLECH: Stahuje se dánské náboženské hnutí Dům Otce z Česka? - rozhovor

Lukáš Nechvátal — Thu, 27 Jul 2023 08:06:06 +0200

Investigace.cz publikovala letos v zimě sérii článků o dánském náboženském hnutí Dům Otce, neboli Faderhuset, které se na podzim roku 2016 přestěhovalo do Česka. O komunitu, která si koupila několik nemovitostí na severu Čech, se zajímají dánské i české úřady kvůli jejímu přístupu k výchově dětí. Po dotazech, co si o vyšetřování myslí, ale členové Faderhuset svorně mlčí. Navíc se momentálně zbavují dvou ze svých českých nemovitostí a vysoce postavení členové společenství údajně odjeli na dovolenou do Jižní Afriky. Co všechno se za posledního půl roku v Domě Otce změnilo? Co nového jsme se o něm dozvěděli my? A jaké jsou další plány tohoto nového náboženského hnutí v Česku?

Jak si Dům Otce omotal boháče kolem prstu

Mahulena Kopecká — Wed, 26 Jul 2023 08:09:27 +0200

Bohatý dánský podnikatel Lars Henrik Kristiansen žil svůj život v rychlém tempu. Před jedenácti lety se ale vše změnilo, neboť potkal vůdkyni náboženského hnutí Faderhuset (Dům Otce) a následně se s ní oženil. Manžel Ruth Kristiansen hraje od roku 2014 v oficiálně zaniklém dánském náboženském hnutí, jež přesídlilo do Česka, jednu z hlavních rolí.

Byl bohatý, velmi úspěšný a myslel si, že žije šťastný život. Ten se mu ale údajně obrátil naruby v létě roku 2012. Tehdy totiž Lars Kristiansen narazil na informace o Straně svobody, dánském politickém uskupení propagujícím „rodinné hodnoty“ a kritizujícím třeba právo na umělé přerušení těhotenství. Kristiansen začal se skupinou okamžitě sympatizovat a rozhodl se, že vyrazí do města Bandholm na ostrově Lolland, aby hnutí navštívil.

Stahuje se dánské náboženské hnutí Dům Otce z Česka?

Mahulena Kopecká — Tue, 25 Jul 2023 08:11:53 +0200

Investigace.cz publikovala letos v zimě sérii článků o dánském náboženském hnutí Dům Otce (Faderhuset), které se na podzim 2016 přestěhovalo do Česka. O komunitu, jež si koupila několik nemovitostí na severu Čech, se zajímají dánské i české úřady kvůli jejímu přístupu k výchově dětí. Po dotazech, co si o vyšetřování myslí, ale členové Faderhuset svorně mlčí. Navíc se momentálně zbavují dvou ze svých českých nemovitostí a vysoce postavení členové společenství údajně odjeli na dovolenou do Jižní Afriky.

Podcast ODPOSLECH: Proč si lidé nemohou dovolit vlastní bydlení - rozhovor

Lukáš Nechvátal — Wed, 19 Jul 2023 11:02:28 +0200

Se sociologem Danielem Prokopem o tom, že lidé vydávají čím dál větší část svého příjmu na bydlení. Příspěvek na bydlení by podle něj měl víc zohledňovat reálný nájem v místě. A také to zda jsou lidé chudší nebo bohatší, kolik jím po zaplacení bytu zbyde. Z bytu použitelných k nájmu by se měla bez ohledu na to, zda jsou pronajaté nebo ne, odvádět daň z příjmů, přičemž za příjem by se považovala cena obvyklá v lokalitě. Platíme za bydlení víc, než bychom měli? Jak by se měla změnit daň z nemovitosti? A vystěhuje se Praha na venkov?

Podcast ODPOSLECH: Komu patří Česko, díl 2. - rozhovory

Lukáš Nechvátal — Wed, 12 Jul 2023 17:55:25 +0200

V jaké chvíli se z podnikatele s nemovitostmi stane obchodník s chudobou? U koho končí miliony státního podniku Česká pošta? A je výstavba rodinných domů veřejným zájmem? Nejenom tyto otázky postupně zodpoví tři příběhy, kterým se věnuje druhý díl podcastu ze série Komu patří Česko.

Rozhovory s reportérkami investigace.cz Mahulenou Kopeckou, Kamilou Plzákovou a Gabrielou Jezberovou. Dostupné na všech podcastových platformách.

Zedníkovy majetky v Mostě. Nákup bytů jako způsob, jak si vydělat? (00:00)
Po stopách peněz České pošty do daňových rájů (10:06)
Od obytných domů ke skládce odpadu – příběh nevydařené spekulace s půdou v Černolicích (29:34)

Autor textu: Lukáš Nechvátal Autorka úvodní grafiky: Lenka Matoušková

Komu patří Česko: Od obytných domů ke skládce odpadu – příběh nevydařené spekulace s půdou v Černolicích

Gabriela Jezberová — Wed, 12 Jul 2023 08:00:27 +0200

Lidé ze Všenor, Dobřichovic a Černolic kousek od Prahy řeší problém, neboť v blízkosti jejich domovů má vyrůst skládka. Firma Altstaedter Investments chtěla v Černolicích stavět domy a změnu orné půdy na stavební parcely se jí skutečně podařilo prosadit do územního plánu. Pak ale přišlo nové zastupitelstvo a s ním i nový územní plán, a z parcel se tak zase stala půda. Altstaedter část pozemků prodal, nový majitel tam chce vozit odpad.

Investiční byty a smlouvy na rok: Rozhovor se sociologem Martinem Luxem o nejmenší dostupnosti vlastnického bydlení v historii

Hana Čápová — Mon, 10 Jul 2023 07:59:27 +0200

„Vlastnické bydlení je u nás nejméně dostupné za celou dobu, co se dostupnost sleduje,“ říká Martin Lux ze Sociologického ústavu AV ČR. Podle něj za to mohou i spekulativní nákupy bytů a pomohla by daň z prázdných bytů, která by mohla být i dvacetkrát vyšší než současná daň z nemovitosti. Martin Lux byl vždy angažovaný sociolog, v minulosti argumentoval, proč zrušit postkomunistický regulovaný nájem. S kolegy teď založil platformu NájemPlus, jež má pomoci zlepšit pověst nájemního bydlení.

Komu patří Česko: Zedníkovy majetky v Mostě. Nákup bytů jako způsob, jak si vydělat?

Mahulena Kopecká — Mon, 26 Jun 2023 08:11:46 +0200

Vlastnístovky bytů jak sám, tak i se svým společníkem aženou. Vnímá to jako investici i způsob, jak se zajistit na důchod. Jan Zedník v průběhu let investoval do levných bytů na Mostecku. Není ale jediný, podobných majitelů, jižtutoinvestiční příležitost využili, je v okolí Mostu víc. Jana Zedníka ale jeho podnikání stálo kariéru v politice, když ho média označila za obchodníka s chudobou. Odborník Jan Černý z organizace Člověk v tísni se na problematikuovšemdívátrochu jinak.

Do resortu na Kapverdách investovaly tisíce lidí včetně Čechů. Peníze se ale nevracejí

Zuzana Šotová — Tue, 02 May 2023 07:58:42 +0200

Britská developerská společnost The Resort Group nabízela investice do turistických resortů na prosluněných Kapverdských ostrovech. Projektem se nechaly zlákat tisíce lidí z několika evropských zemí. Jenže peníze, které smlouvy investorům garantovaly, přestaly před čtyřmi lety přicházet. Britské úřady proto svým investorům vyplácejí odškodné, ty belgické ovšem v nabízených investicích nevidí žádný problém. V roce 2016 otevřela The Resort Group svou kancelář i v Česku, kde na jejich nabídku kývlo kolem šedesáti českých občanů.

Podcast ODPOSLECH: Zlatá brána otevřena

Lukáš Nechvátal — Wed, 22 Feb 2023 12:39:34 +0100

Štěstí si za peníze nekoupíte. Tohle přísloví je sice hezké, ale pravda je, že za peníze se dá koupit spousta jiných věcí. Mezi nimi například vstupenka do jiného státu. O tom, jak si bohatí investoři kupují povolení k pobytu nebo občanství prostřednictvím takzvaných zlatých víz jsme mluvili v předchozím díle Odposlechu. Když už tedy víme, jak se dají zlatá víza využít, je načase se zabývat jejich možným zneužíváním.

V některých případech tzv. zlatá víza dokážou ohrožovat bezpečnost v Evropské unii. Když si investor koupí zlaté vízum státu EU, koupí si tím i všechna privilegia, která jakožto členové EU máme: volný pohyb mezi zeměmi EU, bezvízové cestování do řady dalších zemí anebo přístup na vnitřní trh. Známými firmami v oblasti zlatých víz byly donedávna Kypr s Maltou. Tyto ostrovy byly proslavené tím, jak jednoduché je získat zde občanství.

Podcast ODPOSLECH: Pasy na prodej!

Lukáš Nechvátal — Wed, 15 Feb 2023 13:54:04 +0100

Jedno procento nejbohatších lidí světa si na rozdíl od ostatních smrtelníků může vybrat ze široké plejády dlouhodobých pobytů v atraktivních zemích nebo dokonce získat jejich občanství. Stačí, že si připraví pár desítek milionů korun, jež slíbí proinvestovat ve vybrané zemi, která program investorských neboli tzv. zlatých víz nabízí. Prostřednictvím zlatých víz totiž nabízejí státy bohatým cizincům, již jsou ochotni investovat miliony dolarů do místních ekonomik, povolení k pobytu nebo přednostní nabytí občanství.

Po českých stopách kontroverzního hnutí Dům Otce

Mahulena Kopecká — Wed, 08 Feb 2023 08:11:52 +0100

Před sedmi lety přišla do Česka skupina dánských věřících z hnutí Faderhuset neboli Dům Otce. V jeho čele stojí Ruth Kristiansen, dáma, která životy svých oveček ovládá do posledního detailu. Komunita se tu chtěla schovat před dánskými úřady ze strachu, že by jim mohly odebrat děti, a to kvůli spekulacím o jejich bití a psychologickém týrání. Reportérky investigace.cz se společně s dánským novinářem Sebastianem Abrahamsenem vydali po stopách hnutí v Česku a pokoušeli se zjistit, kde skupina věřících momentálně pobývá – a také co se stalo s dětmi, které dánským úřadům zmizely z dohledu.

Ázerbájdžánci u českého moře: Velké plány pana Asgarova

Zuzana Šotová — Mon, 21 Jun 2021 08:00:29 +0200

Ázerbájdžánští investoři si oblíbili jižní Čechy. Jedním z nich je i Ali Asgarov, protřelý podnikatel, který se chlubí hodinkami od ruského prezidenta Putina a nemá problém investovat do svých vysněných podnikatelských plánů stovky milionů korun. Jeden z nich zahrnoval dva hotely s restauracemi v Českém Krumlově a třetí ve Frymburku, městečku na břehu lipenské vodní nádrže. Jenže se zdá, že podnikání v Česku není tak růžové, jak by si movití Ázerbájdžánci představovali.

Kdo si kupuje Václavák?

Lukáš Nechvátal — Thu, 10 Oct 2019 16:39:17 +0200

Václavské náměstí je jedním z důležitých symbolů Česka. Paradoxně ale velkou část nemovitostí, které Václavské náměstí obklopují, nevlastní Češi. Týká se to i jednoho z největších developerských projektů, jenž do prostoru zásadně zasáhne. Jmenuje se Crestyl Savarin a reálně hrozí, že se přes něj budou prát peníze.

Nový vnitroblok by měl propojit Václavské náměstí s ulicemi Na Příkopě, Panskou a Jindřišskou, a to výstavbou luxusního obchodně-administrativního komplexu. Na více jak patnácti tisících metrech čtverečních má vyrůst moderní centrum s obchody, restauracemi, kavárnami, kancelářemi a vnitřním parkem.

Hra Monopoly o Mariánské Lázně

Lukáš Nechvátal — Tue, 25 Jun 2019 11:47:51 +0200

*Mariánské lázně jsou natolik krásné, až se to stává jejich nevýhodou. Přitahují totiž i zahraniční investory, kteří někam potřebují uložit peníze. Pro ty je často důležité pouze vlastnění nemovitosti, o její stav se nestarají. Ikonické domy v Mariánských Lázních proto často chátrají.

Mariánky kazašské

Dříve to byla jedna z ikonických staveb Mariánských Lázní, teď ale chátrá a rozpadá se. Řeč je o budově bývalé dětské léčebny Miramonte, zámečku, jenž se kdysi impozantně tyčil na úpatí Zádubské výšiny. Kvůli hustému a neudržovanému porostu je dnes téměř neviditelný, tedy pokud člověk nestojí přímo u vchodu. Dveře se zde za někdejšími pacienty naposledy zavřely v listopadu 2006, údajně kvůli jejich nedostatku.

Začarovaný mariánský kruh

Lukáš Nechvátal — Thu, 23 May 2019 14:33:10 +0200

*Investiční byty se v Praze staly předmětem vášnivé debaty. Návrh Pirátů, aby se podle odběrů elektřiny zjišťovalo, kolik má hlavní město prázdných nevyužitých bytů, jež by se poté zdaňovaly, vyvolal vlnu nevole, kritiky a koaliční spory na magistrátu. Dvě neméně důležitá témata ale v této debatě zůstala stranou: investiční byty na malých městech, jejichž existence často dokáže změnit tvář i atmosféru daného města, a investiční byty pořízené za špinavé peníze – ty často slouží jako bezpečné úložiště peněz a pojistka pro zkorumpované politiky nebo lidi z prostředí organizovaného zločinu pro případ, že by se časy změnily. Obojí platí v Mariánských Lázních, jež se svými 13 tisíci obyvatel patří k menším českým městům, ale současně se díky proslulým lázním těší určité exkluzivitě.

Akta Oděsa: Černé moře sahá do Česka

Jakub Šimák — Tue, 26 Mar 2019 10:11:18 +0100

Z tuzemského pohledu je Oděsa vzdálené neznámé město kdesi u břehů Černého moře. Nemalá část podezřele nabytých peněz, které směřují do Česka, přitom pochází právě odsud. Přesněji řečeno investují je u nás oděští vyšší úředníci, politici, podnikatelé. Proto jsme se spojili s ukrajinskými kolegy z Mykolajivského centra pro investigativní žurnalistiku, abychom zjistili, co je to za lidi a jakým způsobem zbohatli. V příštích týdnech tak investigace.cz zveřejní sérii příběhů několika prominentních rodin z Oděsy, jejichž obchodní aktivity se týkají i Česka.

Tajuplná rezidence v Radlicích

Jakub Šimák — Mon, 18 Mar 2019 11:03:16 +0100

Rezidence Panorama ční nad radlickým horizontem. V porovnání s okolím však tento uzavřený luxusní komplex vyčnívá i tím, kolik bytů zde vlastní prominenti z postsovětských republik. Ruský komunistický poslanec, bývalý šéf kyjevského dopravního podniku, manželé napojení na ruskou pračku peněz. Svá tajemství skrývají za branou nonstop střežené ulice, kterou sami vlastní.

Je chladné březnové ráno a nad pražskými Radlicemi visí těžké šedé nebe. Stoupáme po strmých schodech od stanice metra trasy B směrem k Rezidenci Panorama – areálu přepychových bytových domů. Mrholení přechází ve sněžení, které se promění v drobné kroupy. Na stráni před námi se vypínají holé stromy a šedé moderní budovy. Strohá architektura rezidenčních domů umocňuje nevlídnost dnešního počasí. Náš výstup po schodech zabrzdí dřevěný plot a uzamčená branka. „Soukromý pozemek – vstup zakázán,“ sděluje lakonicky cedule.

Zlatá brána otevřena

Jakub Šimák — Thu, 24 Jan 2019 07:32:22 +0100

Prodej občanství nebo povolení k pobytu v členské zemi EU představuje vážné bezpečnostní riziko. Tvrdí to právě zveřejněná zpráva Evropské komise, která investorské programy pro bohaté cizince – takzvaná zlatá víza – vystavuje kritice. Zlatá víza podle ní mohou napomáhat praní špinavých peněz, korupci a daňovým podvodům. Česko má svým způsobem štěstí – laťku potřebné investice nastavilo natolik vysoko, že jeho zlatá víza zatím nevzbudila velký zájem.

Výraz „zlatá víza“ se vžil pro kontroverzní státní investorské programy. Ty stojí na myšlence, že kdo dostatečně zainvestuje, toho daný stát přivítá. Jedno procento nejbohatších lidí světa si tak může vybrat z celé plejády atraktivních zemí, které zlatá víza nabízejí. Stačí jim k tomu ochota se o své bohatství s cílovou zemí podělit. EU není výjimkou – v současnosti má zlatá víza v nabídce dvacet z osmadvacítky členských států.

Jak zakotvit v Česku? Investorská víza si nemohou dovolit ani boháči, jednodušší je přesvědčit stát o své „významnosti”

Jakub Šimák — Tue, 15 May 2018 10:18:14 +0200

Jakub Šimák

Příliš drahé zlato

„Úředník, který ten návrh psal, nevěděl, co dělá,“ svěřil se vloni portálu Info.cz Tomáš Milar, český investor žijící ve Spojených státech. K českému programu „zlatých víz“, který cílí na investory mimo Evropskou unii, má totiž četné výhrady – zejména k jeho nepříliš realistickým podmínkám a nízké atraktivitě pro potenciální zájemce, ale též k nejasnosti procedury vedoucí k jejich získání.

Investor, který by chtěl mít trvalý pobyt v ČR, využívat přístup na trh EU a volný pohyb v rámci Schengenu, by totiž musel dle vládního nařízení z července 2017 investovat nejméně 75 milionů korun a zároveň vytvořit alespoň dvacet pracovních míst.

Zlatá víza - Litva, Lotyšsko, Rakousko a Arménie

Jakub Šimák — Tue, 15 May 2018 10:17:47 +0200

OCCRP, Lukáš Nechvátal, Jakub Šimák

Litva: oblíbená destinace podnikatelů blízkých Putinovi

I přes to, že v Litvě funguje program „zlatých víz“ více než dvacet let, opravdový příval nově příchozích zažily litevské úřady až po ruské anexi Krymu v roce 2014. Zatímco v roce 2013 zažádalo o investorské vízum garantující trvalý pobyt 6500 cizinců, v roce 2017 jejich počet dosahoval téměř 14 000. Úměrně tomu za toto období narostl i počet „zlatých víz“ opravňujících držitele k přechodnému pobytu z 11 na 20 tisíc.

Zlatá víza a zlatá Visa

Jakub Šimák — Tue, 15 May 2018 10:16:47 +0200

Investorské vízové programy stojí na myšlence, že kdo zaplatí, toho přivítáme. Jedno procento nejbohatších lidí světa si na rozdíl od ostatních smrtelníků může vybrat ze široké plejády dlouhodobých pobytů v atraktivních zemích nebo dokonce získat jejich občanství – pokud jsou ochotní se o své bohatství s cílovou zemí podělit.

Pro tento kontroverzní program se ve většině zemí vžil název „Golden Visa“ neboli „zlatá víza“. Prostřednictvím „zlatých víz“ nabízejí státy bohatým cizincům, kteří jsou ochotni investovat miliony dolarů do místních ekonomik, povolení k pobytu nebo přednostní nabytí občanství. Jako první s nimi přišel před více než třiceti lety ostrovní stát v Karibiku – Svatý Kryštof a Nevis a od té doby se tento specifický způsob investorské pobídky rozrostl do celosvětového byznysu o objemu v řádu miliard dolarů, který dnes provozuje více než dvacítka států včetně zemí EU a Spojených států.

Jak si čínská mafie udělala ze Španělska pračku na peníze

Pavla Holcová — Thu, 19 Apr 2018 15:10:09 +0200

Jakub Šimák, Pavla Holcová

Stovky španělských policistů a agentů z jednotek zabývajících se potíráním korupce a organizovaného zločinu se začátkem roku daly do pohybu. Tamní policie a daňové úřady se v rámci operace „Shopping” rozhodly posvítit na největší daňový ráj Číňanů v Evropě - průmyslovou zónu Cobo Calleja ve městě Fuenlabrada nedaleko Madridu.

Satelitní snímek Cobo Calleja; zdroj: Google

Zdejších 162 hektarů plných velkoobchodních hal a kontejnerů totiž koncentruje největší počet sídel čínských firem nejen ve Španělsku, ale celé Evropě. To by samo o sobě nevadilo, kdyby španělské úřady neměly důkazy, že tato průmyslová zóna je centrem stamiliardové korupce a organizovaného zločinu.

Spouštíme nový projekt: Kokain, luxus, Tatramatka – jak se v Česku perou peníze pro globální organizovaný zločin

Pavla Holcová — Fri, 16 Feb 2018 11:01:17 +0100

Česká republika je pro organizovaný zločin velmi oblíbenou destinací. Mezi jednotlivými mafiemi tu platí pakt o neútočení, aby byl klid na práci. Globální mafie zde nakupují nemovitosti a perou peníze přes nákup luxusního zboží, kasína, developerské projekty, investují do malých elektráren…

Přestože je praní peněz globálním problémem, má velmi konkrétní a velmi lokální dopad: zvyšování daní, posilování korupce, rizikovější podnikatelské prostředí a v extrémních případech (jako například Moldávie) kolaps finančního systému. Navíc investice, které pocházejí z peněz z organizovaného zločinu, mění tvář měst, jako jsou například Karlovy Vary nebo Mariánské Lázně.

Tiší důchodci z Olšových Vrat

Pavla Holcová — Thu, 04 Jan 2018 15:56:57 +0100

Pavla Holcová, Vlad Lavrov a OCCRP Tádžikistán

V roce 2014 byl Hukumov nucen rezignovat na post ředitele železnic poté, co vyšly najevo dva skandály jeho synů. Jeden se zapojil do obchodování s drogami a druhý zavinil autonehodu, při které zemřeli tři lidé.

Starší syn, dnes jednatřicetiletý Rustam Hukumov, byl spolu se třemi komplici zatčen v červnu 2008. Obviněn byl z pokusu prodat v Moskvě 9,3 kilogramu heroinu. O tři roky později byl odsouzen k devíti a půl letům ve vězení a pokutě ve výši 250 000 rublů (v té době přibližně 166 tisíc korun). Soud ho shledal vinným z toho, že byl jedním ze dvou organizátorů skupiny překupníků drog, ve které měl na starosti logistiku. Odvolací soud potvrdil trest v prosinci roku 2010. Přesto byl o rok později – po zásahu Nejvyššího soudu Ruské federace – rozsudek nad Hukumovem zrušen, zatímco další zatčení zůstali ve vězení.

Ázerbájdžánská koupel v českých lázních

Pavla Holcová — Mon, 04 Sep 2017 19:00:08 +0200

Ali Nagijev je zástupcem ředitele protikorupčního úřadu v zemi, která se podle loňského indexu vnímání korupce Transparency International propadla na 123. příčku ze 176 států, na úroveň Sierry Leone nebo Moldavska. Nagijevův úřad řeší případy, ve kterých se jedná o možný střet zájmů politiků, braní úplatků nebo zvýhodňování rodinných příslušníků. Za poslední léta rodina tohoto dlouholetého státního úředníka a její obchodní partneři si už společně nakoupili majetky jen v Mariánských Lázních a Praze za více než miliardu korun.

Kdo z vlivných Arménů podniká v Česku

Pavla Holcová — Wed, 14 Dec 2016 11:00:11 +0100

Česká republika a zejména Praha se stávají bezpečným přístavem pro politiky z Arménie. Jejich rodinní příslušníci zde zakládají firmy a nakupují nemovitosti. Jsou mezi nimi ministři i starostové.

Ze solární elektrárny u brněnského letiště nemá kraj nic, i když stojí na jeho pozemcích

Redakce — Sun, 28 Jun 2015 21:47:27 +0200

U brněnského letiště stojí čtvrtá největší solární elektrárna v zemi. Jejími spolumajiteli jsou advokáti, podnikatelé či lobbisté, ale také lidé pohybující se blízko jihomoravských politiků. A také firmy s akciemi na majitele.

Brno – Jihomoravský kraj pronajal v roce 2004 mezinárodní letiště v Brně-Tuřanech na padesát let akciové společnosti Letiště Brno. Jejím spolumajitelem je stranický kolega tehdejšího hejtmana Stanislava Juránka (KDU-ČSL) Jiří Filip. Majitelé firmy provozující letiště se těší přízni kraje i nyní, kdy je Juránek náměstkem hejtmana Michala Haška (ČSSD). Každý rok dostává letiště od kraje milionové dotace, ačkoliv například v roce 2013 vydělalo kolem padesáti milionů korun. Kde vlastně část zisků končí není jasné, ve vlastnické struktuře Letiště Brno totiž figuruje firma se sídlem na Kypru a v Panamě. Politici to ale nepovažují za problém.

Brněnské letiště patří kraji, část zisku může končit až v Panamě

Redakce — Fri, 13 Mar 2015 17:17:22 +0100

Brněnské letiště odbaví ročně více než půl milionu cestujících, létá se z něj do Londýna, Eindhovenu nebo na moskevské Vnukovo. Malé regionální letiště nevypadá, že je něčím zvláštní. Ale to jenom do chvíle, kdy se blíže podíváme na majetkové poměry a na lidi, kteří se kolem něj pohybují. Letiště sice vlastní Jihomoravský kraj, ten jej ale pronajímá soukromé firmě, kolem níž se vytvořil neprůhledný propletenec dalších firem. Není tak jasné, kam plyne část zisků z letiště.

Ázerbájdžánská enkláva v Česku

Pavla Holcová — Thu, 15 Jan 2015 16:11:01 +0100

Známá ázerbájdžánská investigativní novinářka Chadídža Ismailová oslavila příchod nového roku ve vězeňské cele. Dostala se tam, podobně jako řada jejích kolegů, kvůli svým článkům. V nich upozorňovala na pochybné podnikání politiků, které je v Ázerbájdžánu v jakékoliv formě u ústavních činitelů nelegální, i na prorůstání jejich vlivu do soukromé sféry. Mezi jí sledované kauzy patřil i vznik takzvané „ázerbájdžánské enklávy“ v Karlových Varech. Její text z října roku 2012 nyní čtenářům přinášíme v aktualizované verzi v češtině.