investigace.cz – štítek Lucembursko

OpenLux: Lucemburská milionářská baby

Zuzana Šotová — Tue, 15 Feb 2022 08:00:46 +0100

V roce 2019 Lucembursko spustilo rejstřík skutečných majitelů firem sídlících v zemi. Malé knížectví tak reagovalo na kritiku své finanční netransparentnosti, kvůli níž získalo nálepku daňového ráje. Rejstřík ale pro veřejnost příliš informací nepřinesl. V rámci projektu OpenLux nyní OCCRP přichází se zjištěním, že lucemburské firmy jsou ve vlastnictví dětí korupčníků nebo zločinců. Podle expertů je jmenování nezletilých majitelů dalším krokem v utajení konečných vlastníků firem, které mnohdy disponují miliardovými majetky.

11 bilionů korun ročně mizí v daňových rájích

Lukáš Nechvátal — Tue, 23 Nov 2021 15:31:53 +0100

Minulý týden vyšla zpráva The State of Tax Justice za rok 2021, která zkoumá ztráty státních příjmů v důsledku přeshraničních daňových úniků nadnárodních společností a jednotlivců, kteří přesouvají své majetky a finanční zisky do zahraničí. Státy celého světa tak letos tratily dohromady 483 miliard dolarů (v přepočtu zhruba 10,75 bilionů korun), tedy částku, za kterou by se například populace celého světa mohla třikrát kompletně naočkovat proti nemoci Covid-19. Chudé státy navíc poměrně ztrácejí daleko víc než státy bohaté.

OpenLux: ČESKO

Pavla Holcová — Tue, 09 Feb 2021 07:00:54 +0100

Lucembursko se stalo tou nejlákavější destinací i pro velmi bohaté české firmy. Ty si čím dál častěji vybírají tuto zemi jako sídlo svých mateřských společností. Podle zprávy Bisnode A Dun & Bradstreet Company tak Lucembursko poprvé předstihlo i Nizozemsko a stalo destinací, kde lze založit mateřskou společnost pro firmy s největším objemem ovládaného kapitálu v základním jmění.

Z naší databáze vyplývá, že v lucemburském rejstříku konečných uživatelů výhod je 234 osob (Čechů nebo lidí, kteří mají trvalý pobyt v České republice) uvedeno jako konečný uživatel výhod neboli jako majitelé společností. Na seznamu jmen jsou čeští oligarchové i vlastníci menších firem, italští realitní magnáti, kteří poslední desetiletí skupovali historické budovy nejen v centru Prahy, ale i zámky a barokní usedlosti po českém venkově, ruští majitelé plzeňských oceláren, ale například také výzkumnice Alzheimerovy choroby.

OpenLux: Kdo jsou opravdoví majitelé lucemburských firem?

Pavla Holcová — Mon, 08 Feb 2021 15:48:37 +0100

Lucembursko v roce 2019 s velkou pompou spustilo rejstřík skutečných majitelů nebo beneficientů firem sídlících v této zemi. Prezentovalo to jako revoluční krok k transparentnosti a odpověď na kritiku Evropské unie. Jenže rejstřík zůstal pro veřejnost de facto nepoužitelný. Dalo se v něm vyhledávat jen podle jména firmy, nikoliv jména majitelů. Jako novináři jsme proto spojili síly a na základě dokumentů, jež obdržel francouzský deník Le Monde a technicky zpracovalo OCCRP, jsme se rozhodli vytvořit databázi vlastní. Poprvé jsme se tak dostali k datům, která ukazují, jak si Lucembursko reálně stojí ve svém deklarovaném boji za transparentnost. Výsledek není příliš lichotivý a poukazuje na to, že Lucembursko není jen oblíbenou destinací, kde lze založit nadnárodní firmu, ale i zemí, kde se dají dobře a bezpečně ukrýt nelegální peníze.

EU prodělává na evropských daňových rájích

Zuzana Šotová — Fri, 01 May 2020 07:00:47 +0200

Nezávislá mezinárodní síť Tax Justice Network (TJN), zabývající se výzkumem a analýzou daňové a finanční regulace, varuje, že země Evropské unie přicházejí ročně o 27 miliard dolarů (678,5 miliardy Kč) na daních od amerických firem, které zneužívají zákon a převádí své zisky do zemí s nízkou korporátní daní z příjmu. Existence takových daňových rájů pro nadnárodní firmy tak může ohrozit například financování následků koronavirové pandemie.

Velké americké společnosti zneužívají zákon a převádějí své zisky do států EU, jež nabízejí velmi nízké korporátní daně. Tímto krokem tratí většina členských zemí Evropské unie ročně více než 17 miliard dolarů (427 miliard Kč) na daních z příjmu. Ze stávající situace naopak profitují Velká Británie, Švýcarsko (není členem EU) a Lucembursko, které nabízejí sazby daně od 10 do 0,8 procent. K této, už tak dost vysoké částce, je třeba přičíst i 10 miliard dolarů ročně (251,5 miliardy Kč), které se „ztratí“ v Nizozemsku. Jedná se přitom o peníze, jež by mohly být použity na financování vědy a výzkumu, zdravotnictví nebo právě při řešení následků současné pandemie.