investigace.cz – štítek Rozhovory

Nebojuje se přímo na našem území, ale válka je součástí každého našeho dne, říká lotyšská novinářka

Petr Gojda — Tue, 26 May 2026 06:30:35 +0200

„Když se zeptáte tady v Pobaltí, jestli nás Rusko napadne, řekneme, že nevíme, ale připravujeme se,“ říká v rozhovoru pro investigaci.cz lotyšská novinářka Sanita Jemberga. Lotyši na hranicích s Ruskem podle ní žijí ve válečné situaci. „V Praze to možná působí jinak – vyjdete ven, vidíte davy turistů a máte pocit, že žijete v míru. My ten pocit nemáme,“ dodává.

Novinářka Sanita Jemberga pracuje v lotyšských médiích od roku 1996. V současné době vede investigativní novinářské centrum Re:Baltica a působí ve správní radě mediálního centra Stockholm School of Economics v Rize. Ve spolupráci s mezinárodními organizacemi jako UNESCO nebo OBSE vyučuje mimo jiné kurzy investigativní žurnalistiky. Jako mediální expertka se účastní volebních pozorovatelských misí. Píše scénáře k dokumentárním filmům.

Myslíte si, že vás Putin chce napadnout?

Je proruský? Proukrajinský? Je to politický spasitel? Bulharské volby jsou důležité pro politiku celé Evropy

Pavla Holcová — Wed, 29 Apr 2026 10:49:55 +0200

Bulharský prezident Rumen Radev vyhlásil předčasné volby, rezignoval, založil novou stranu a volby vyhrál. „Ano, je to trochu zvrácené,“ říká v rozhovoru pro investigaci.cz bulharský novinář Atanas Čobanov. „Ale bulharští voliči si ho vybrali jako politického spasitele. Člověka, který může vyřešit vleklou a hlubokou politickou krizi. Takových spasitelů jsme tu měli už víc a zklamali. Tak uvidíme.“

Atanas Čobanov je investigativní novinář a zakladatel portálu bird.bg. Na Paris Nanterre Université získal doktorát z počítačové lingvistiky. Pravidelně přináší informace o propojení bulharské vlády a organizovaného zločinu. Od roku 2010 je členem OCCRP a také držitelem mnoha mezinárodních novinářských ocenění, včetně Global Shining Light.

Bulharské volby byly velkým tématem pro evropská média a veřejné diskuse hlavně proto, že budoucí premiér má pověst jednoznačně proruského politika, „nového Orbána“. Opravdu si Bulharsko zvolilo tuhle cestu?

Odhady jsou alarmující, v online prodeji může být mezi obrazy 70–90 % padělků, říká odborník

Barbora Šturmová — Wed, 15 Apr 2026 10:51:36 +0200

Kolik se na českých aukcích prodává padělaných obrazů? A jak lze padělek odhalit? Odpovědi na tyto otázky hledaly redaktorky investigace.cz na návštěvě u restaurátora Davida Franka. S sebou si do jeho ateliéru přinesly prokazatelně padělaný obraz.

David Frank je restaurátor, který se v ústavu Trinity Art Research věnuje určování pravosti obrazů a restaurování maleb a děl na papíře. Několik let pracoval jako odborný asistent na AVU a restauroval obrazy v Národní galerii v Praze, kde také v letech 2016–2019 působil jako specialista na určování pravosti obrazů.

David Frank ve svém ateliéru | Zdroj: investigace.cz

„U tohoto konkrétního obrazu je pro mě zásadní už samotná kompozice. Neodpovídá tomu, co by vytvořil Alfréd Justitz,“ říká David Frank při pohledu na padělek, který jeho autor vydává za dílo významného českého modernisty Alfréda Justitze. Frank pokračuje: „Kompozice působí tmavě, utopeně, nebarevně. Chybí tam jakékoli hledání nebo vnitřní napětí, které by člověk u autentického díla očekával.“

„Nebudou peníze, nebude ani válka.“ Rusové odmítají bojovat zadarmo, říká sociolog

Kristina Vejnbender — Wed, 25 Mar 2026 10:54:41 +0100

Sídlí v Ruskem ostřelovaném Kyjevě a předmětem jejich zkoumání je paradoxně ruská společnost. Ukrajinské analytické centrum IKAR od začátku války pravidelně monitoruje nálady ruské společnosti. „Dlouhou dobu jsme se v Ukrajině domnívali, že Rusům rozumíme. Po začátku ruské agrese se ukázalo, že je to iluze. Porozumění Rusku je pro nás teď nutností,“ vysvětluje zakladatel centra Oleksandr Šulga.

Oleksandr Šulga je doktor sociologie. Má šestnáct let zkušeností v oblasti kvantitativního a kvalitativního sociologického výzkumu. Během této doby působil jako vedoucí, konzultant nebo expert při realizaci řady výzkumů, včetně projektů zaměřených na oblasti potenciální eskalace napětí a nestability.

Strach nesmí řídit váš život. Sovětský disident Alexandr Podrabinek o Putinově režimu a ruské opozici

Kristina Vejnbender — Wed, 25 Feb 2026 07:00:44 +0100

„Téměř celý trest jsem strávil na samotce. Pro mnohé je to neúnosné, mně samota nevadila,“ vzpomíná na věznění v sovětském lágru novinář a disident Alexandr Podrabinek. A vysvětluje: „Pro mě je naopak utrpení být mezi lidmi, se kterými si nemám co říct.“ Redaktorka investigace.cz se s Podrabinkem setkala na lidskoprávní konferenci v Tallinu. Na rozdíl od ostatních ruských disidentů přiletěl z Moskvy. Dodnes píše pro Radio Svoboda. Je přesvědčený, že opozice má působit doma.

„Prožitek bezmoci podporuje trauma.“ S psycholožkou o tom, co dětem způsobí online sexuální vydírání

Barbora Šturmová — Mon, 23 Feb 2026 06:00:57 +0100

Redakce investigace.cz v uplynulých týdnech zkoumala, co se stane, když si na seznamce nakluky.cz založí profil čtrnáctiletý chlapec. Redaktorkám přišly na falešný účet stovky zpráv se sexuálním podtextem. Klinická psycholožka Zora Dušková v rozhovoru popisuje, jak setkání s predátorem na internetu může v dospívání zásadně narušit důvěru, identitu i vztah k vlastnímu tělu. Děti se často ocitají v bezmoci a bez podpory dospělých situaci samy nezvládnou.

Zora Dušková je klinická psycholožka, která od roku 1999 působila v Dětském krizovém centru jako ředitelka a nyní jako zástupkyně ředitelky. Centrum již 33 let pomáhá týraným, sexuálně zneužívaným a traumatizovaným dětem.

Nedávno jsme si založily profil na seznamce nakluky.cz, kde jsme se vydávaly za čtrnáctiletého chlapce. Přišly nám stovky sexuálně explicitních zpráv. Jaký má na děti dopad, když se na internetu setkají s nějakým sexuálním predátorem?

Perzekuce bez hranic: Jak autoritářské vlády pronásledují své disidenty na území jiných států

Zuzana Šotová — Fri, 13 Feb 2026 07:00:00 +0100

Přeshraniční represe – státy sledují, šikanují, nebo přímo fyzicky napadají a vraždí své občany žijící v jiných zemích. Děje se to i v Evropě. Děje se to i v Česku. Investigace.cz přináší rozhovor s Natem Schenkkanem, spoluautorem výzkumné zprávy o přeshraniční represi pro Evropský parlament.

„Přeshraniční represe je, zjednodušeně řečeno, situace, kdy státy překračují hranice, aby umlčely disidenty,“ říká v rozhovoru pro investigaci.cz Nate Schenkkan. „Mohou to být občané daného státu, ale je důležité si uvědomit, že někdy jimi nejsou, může se jednat o diasporu, lidi v exilu, další generaci, která už v zahraničí žije dlouhodobě,“ vypočítává.

„Dokonalá bezpečnost neexistuje, nejlepší obranou je zdravá skepse.“ Expert Kamil Malinka o nových hrozbách kyberzločinu

Josef Šlerka — Mon, 26 Jan 2026 06:45:24 +0100

Technologie pro klonování hlasu či vytváření falešných videí jsou dnes dostupné téměř komukoli. S expertem na kybernetickou bezpečnost doc. Kamilem Malinkou z brněnské Fakulty informačních technologií VUT jsme hovořili o nové podobě zločinů, kterou technologie umožňují – od šikany přes vydírání a krádeže až po falšování důkazů u soudu. Můžeme se vůbec bránit? A umíme to?

Kamil Malinka je docentem na FIT VUT v Brně a vedoucím výzkumné skupiny Security@FIT, která se zabývá bezpečností informačních technologií. Ve svém výzkumu se zaměřuje zejména na bezpečnostní aspekty umělé inteligence, například na rizika spojená se zneužitím deepfakes. V rámci své pedagogické činnosti vyučuje kurzy kyberbezpečnosti, do nichž systematicky integruje nové trendy a technologie, včetně AI, a sleduje jejich dopad na vzdělávání a odbornou praxi.

Jsme v situaci, kdy si i laik s minimálním úsilím může vyrobit kopii cizího hlasu nebo falešný obraz. Existují na to komerční služby i open-source software, přicházejí nástroje jako Sora nebo Veo. S jakými typy útoků se dnes můžeme setkat a jakou kreativitu při využívání těchto technologií kyberzločinci prokazují?

Kill List: Když už se jednou rozhodnete někoho zabít, není tak těžké to skutečně udělat

Zuzana Šotová — Fri, 09 Jan 2026 07:02:51 +0100

Není to obyčejný internetový podvod, kde můžete přijít o peníze. Tady jde o život. IT odborník Chris Monteiro na darknetu objevil podvod nových rozměrů – nabídku zprostředkování vraždy. Popište cíl, zaplaťte v bitcoinech a my vám dodáme zabijáka. Monteiro si uvědomil, že ačkoli podvodníci ve skutečnosti žádné zabijáky nenabízejí, podněcují k vraždám. A pustil se s nimi do boje.

Chris Monteiro, IT odborník a zakladatel projektu The Hitman Scam, který dlouhodobě mapuje darknetové podvody s nabídkami vražd na objednávku. Zdroj: Chris Monteiro

Podvod, o kterém se bavíme, tedy darknetové weby nebo fóra na objednávky vražd či ublížení na zdraví, provozuje Yura, údajně z Rumunska, přes deset let. Navíc se k němu připojili další, z podniku se stala franšíza. Pokračuje to dodnes?

Francouzský novinář El Idrissi: Babiš na nákup „zámečku“ půjčil miliony sám sobě. Prokuratura určí, jestli to bylo legální

Pavla Holcová — Wed, 17 Dec 2025 15:26:22 +0100

Novinář Abdelhak El Idrissi pro francouzský deník Le Monde pokrývá vyšetřování Andreje Babiše ve Francii. S Abdelhakem jsme spolupracovali na kauze Pandora Papers, která odkryla, jak si Andrej Babiš přes půjčku, kterou poskytl sám sobě, nakoupil nemovitosti ve Francii na Azurovém pobřeží. Sešli jsme se začátkem prosince v pařížském parku nedaleko univerzity, kde Abdelhak přednáší, a mluvili jsme o tom, zda se blíží rozuzlení a jak případ dopadne.

Tento rozhovor si můžete poslechnout i v audioverzi.

Volby očima dat: Co průzkumy skutečně ukazují a co skrývají

Josef Šlerka — Mon, 29 Sep 2025 12:32:25 +0200

Rozhovor s Terezou Friedrichovou z agentury NMS a volebním sázkařem Michalem Sirovým o tom, jak číst volební průzkumy, proč se predikce agentur liší a co můžeme očekávat od letošních sněmovních voleb.

Volební preference versus volební modely: V čem je rozdíl?

Josef Šlerka: Když si otevřeme různá média, vyskakují na nás titulky typu „Piráti si polepšili o půl procenta“ nebo „ANO ztratilo tři desetiny“. Často vidíme formulace „lidé by volili“, jindy „volební model ukazuje“. Pojďme si v tom udělat pořádek. Jaký je rozdíl mezi volebním modelem a volebními preferencemi?

Odbornice na nelegální dřevo: Gruzie se stala hlavní branou ruské překližky do EU

Kristina Vejnbender — Wed, 17 Sep 2025 13:05:53 +0200

V lednu vydala britská environmentální organizace Earthsight podrobnou zprávu s názvem „Krvavá bříza: odhalení obchodu EU s ruskou válečnou překližkou“. Dokument popisuje, že navzdory sankcím EU na ruské a běloruské dřevo proudí do Evropy velké množství ruské březové překližky. Pracovníci organizace se v utajení spojili s několika obchodníky s překližkou, kteří popsali, jak tuto komoditu ruského původu legalizují prostřednictvím firem v třetích zemích, jako je Turecko nebo Kazachstán. Evropská komise na dovoz překližky z těchto zemí přesto stále neuvalila sankce. O tom, proč to neudělala a jak lze s „legalizací“ nelegálního dřeva bojovat, jsme mluvili s Tarou Ganesh, odbornicí na dodržování sankcí v dřevařském průmyslu z britské ekologické organizace Earthsight.

„Znám Rotenberga, ale jeho zájmy nezastupuji.“ George Ordžonikidze o sportu, vazbách na Rusy i zmrazeném hotelu

Kristina Vejnbender — Wed, 30 Jul 2025 06:59:43 +0200

Rakouské úřady ho vyšetřovaly kvůli vazbám na sankcionovaného ruského oligarchu Borise Rotenberga. Na jeho adrese na pražských Vinohradech, kde od půlky 90. let vlastnil dům, sídlily firmy ruské poslankyně za stranu Jednotné Rusko, pašeráka zbraní, fotbalového trenéra s vazbami na Romana Abramoviče, gruzínského miliardáře i ředitele ruské sankcionované loděnice. Seznam je to dlouhý. „Skrze svět vrcholového sportu jsem zkrátka poznal spoustu lidí,“ konstatuje George Ordžonikidze, někdejší sovětský reprezentant ve sjezdovém lyžování, jehož bývalý trenér byl zároveň osobním lyžařským instruktorem Vladimira Putina.

Krmili jste na dovolené delfína nebo se vyfotili s opičkou? Zvíře za to může platit zdravím nebo životem, varuje zooložka

Barbora Šturmová — Wed, 23 Jul 2025 07:01:31 +0200

Mazlení s opičkou v exotické destinaci může působit nevinně, ve skutečnosti za tím často stojí krutý obchod, stres a doživotní utrpení zvířat. Krmení delfínů zase může poškodit vztah s jejich mláďaty. „Turisté vidí roztomilé zvíře, ale netuší, čím si prošlo. Často jde o osiřelé jedince vyrvané z přírody,“ říká zooložka a odbornice na primáty Petra Bolechová. V rozhovoru také mluví o zákulisí zvířecí turistiky, o tom, proč odmítnutí vyfotit se se zvířetem není málo a jak se z pytláků stávají ochranáři.

Arménský premiér bojuje s církví a ruskými špiony. „Je to předvolební strategie,“ říká tamní novinář

Kristina Vejnbender — Mon, 21 Jul 2025 07:08:39 +0200

Podle arménského novináře Harutjuna Mansurjana začíná ráno obyčejného Arména tím, že sahá po telefonu a otevírá sociální sítě premiéra Nikola Pašinjana. „Jsou věci, o kterých je ostuda vůbec mluvit. Každý den nový skandál. Každý den si říkáte, že už to nemůže být absurdnější – a přesto to pokračuje,“ říká novinář. Napětí v zemi vygradovalo koncem letošního června, kdy premiér oznámil, že policie zmařila pokus o státní převrat. Následovala vlna zatýkání – za mřížemi skončilo nejméně deset osob, převážně z řad duchovenstva. Mezi zadrženými je i arcibiskup a patriarcha Arménské apoštolské církve, ale také ruský miliardář Samvel Karapeťan, vlastník největší arménské energetické společnosti.

Impérium sexu: Montrealská novinářka odhaluje zákulisí Pornhubu

Paul May — Wed, 16 Apr 2025 06:42:27 +0200

Pornhub je jednou z největších a nejnavštěvovanějších pornografických platforem na světě. V posledních letech se stal terčem rozsáhlých žalob kvůli obchodování s lidmi a jejich vykořisťování, v roce 2023 však bylo trestní stíhání mateřské společnosti Pornhub odloženo.Kanadská investigativní novinářka Nora T. Lamontagne z deníkuLe Journal de Montréalvydala spolu s kolegy knihuL’Empire du Sexe, která podrobně mapuje historii aktivit Pornhubu i jeho vlastníků. Podle Nory se jména v obchodním rejstříku sice mění, ale moc nadále zůstává v rukou několika jedinců, kteří si říkají „Bro Club“.

Souboj odlišných přístupů: Jak AfD a Die Linke dobývaly TikTok

Josef Šlerka — Tue, 25 Mar 2025 07:01:54 +0100

TikTok se během pár let proměnil. Ze sítě pro tančící děti se stala vlivná aréna politického boje – a zároveň objekt akademického výzkumu. Na rozdíl od Facebooku či Instagramu přináší zcela nové prvky do politického marketingu, kde atmosféra a „vibe“ často převažují nad samotným obsahem. „Voliči mohou být v pokušení dát přednost autentickému vystoupení nebo dobré atmosféře před rozsáhlou obsahovou diskusí,“ říká v rozhovoru pro investigace.cz Marcus Bösch z Univerzity aplikovaných věd v Hamburku. Jak se manipuluje s algoritmem TikToku? Jak funguje zvuková a memetická propaganda? A proč je německý informační prostor pod neustálým útokem?

Další na řadě může být Česko, říká analytik

Paul May — Tue, 18 Mar 2025 07:00:06 +0100

Zasahování do voleb v Evropě ze strany Ruska je čím dál častějším tématem. Německá vláda sice oficiálně deklarovala, že volby ovlivněny nebyly, nicméně to neznamená, že se o to Ruskem placení aktéři nepokoušeli. Kromě známějšího Doppelgangera bylo identifikováno mnoho dalších kampaní produkujících ohromující množství digitálního obsahu nasazeného na různých online kanálech a využívajícího různé techniky ovlivňování. Jak jsou takové aktivity účinné? To stále není známo, vysvětluje pro investigaci.cz Brian Liston, analytik z Recorded Future, který o německých volbách vydal rozsáhlý report.

Novináři nejsou nepřátelé národa. Ukrajinská redaktorka vysvětluje, proč je nutné o korupci mluvit i během války

Adéla Gajdicová — Tue, 10 Dec 2024 06:59:58 +0100

Od začátku ruské invaze do Ukrajiny v roce 2022 se tamní korupce stala politickým nástrojem. Prokremelská propaganda se toho snaží využít, aby zamezila zahraniční podpoře napadeného státu. Měli by místní novináři na vnitřní problémy země upozorňovat? Ukrajinská investigativní novinářka Kateryna Rodak věří, že mlčení není řešením. Podle ní je klíčové mluvit o těchto problémech otevřeně, pokud chce Ukrajina po válce pokračovat jako demokratická a progresivní země. [infobox heading=“Kateryna Rodak (Катерина Родак) “]Žurnalistiku vystudovala na Lvovské národní univerzitě Ivana Franka a jako novinářka pracuje už téměř deset let. Od roku 2023 působí v nezávislém ukrajinském antikorupčním médiu NGL.media. Je držitelkou několika novinářských cen, včetně čestného ocenění „Honor of the Profession 2024“ za mimořádný přínos ukrajinské žurnalistice. [/infobox]

Evropa může přispět k nižší korupci v Kazachstánu. Stačí zpřísnit podmínky finanční pomoci, vzkazuje tamní novinářka

Kristina Vejnbender — Wed, 13 Nov 2024 08:01:34 +0100

V druhé polovině října navštívil ministr zahraničních věcí Jan Lipavský Kazachstán, kde jednal s tamními ministry a prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem o upevňování podnikatelských vztahů a dodávkách ropy a uranu pro rozvoj české jaderné energetiky. Demokracie této středoasijské země ale v posledních třech letech skomírá – Kazachstán vytvořil rejstřík cizích agentů, omezuje přístup novinářů k vysokým státním úředníkům i k otevřeným zdrojům a zároveň nechává prostor pro působení kremelské propagandy. Letos byl v Ukrajině zavražděn kazašský novinář – jeho rodina tvrdí, že šlo o vraždu na objednávku kazachstánské vlády. Ruku v ruce s omezováním svobody médií zároveň roste i tamní korupce. Redakce se zeptala Džamiliy Maričevy, zakladatelky kazachstánského investigativního média ProTenge, zda Západ disponuje nástroji schopnými ovlivnit směrování země.

Učebnicová diktatura. Rozhovor s ředitelem Bypolu o Vágnerovcích, běloruských agentech v Evropě a ruském vlivu

Adéla Gajdicová — Mon, 21 Oct 2024 06:59:47 +0200

„Strach a propaganda jsou to jediné, co tu zemi drží pohromadě,“ tvrdí běloruský exulant Alexandr Azarov, bývalý vysoce postavený představitel tamní policie. V rozhovoru pro investigaci.cz odhaluje fungování Lukašenkova režimu, jeho napojení na Rusko a roli běloruských tajných služeb. Azarov stojí za organizací Bypol, jež sdružuje bývalé i současné členy tajných služeb a usiluje v Bělorusku o návrat demokracie.

Narodil se v roce 1977 v Minsku. Nejprve se vyučil automechanikem, později studoval práva, ekonomiku a anglický jazyk. Svou kariéru u běloruské policie započal v roce 2000, kde se v průběhu let propracoval až na pozici podplukovníka. Specializoval se na boj proti obchodování s drogami i lidmi, na potírání korupce a organizovaného zločinu. V letech 2019 až 2020 působil jako lektor na Akademii Ministerstva vnitra Běloruské republiky, po zfalšovaných prezidentských volbách v říjnu roku 2020 však ze služby odstoupil. Od té doby žije v Polsku, angažoval se v exilové běloruské vládě a momentálně vede opoziční organizaci Bypol. V rodné zemi proti němu bylo zahájeno trestní stíhání a byl uveden na seznam teroristů. Stalo se tak v roce 2023 poté, co členové Bypolu, zaměstnaní v běloruském dopravním sektoru, sabotovali ruskou přepravu vojenského vybavení a vojáků přes Bělorusko na Ukrajinu tím, že ničili transportní zařízení.

Jste bývalý podplukovník běloruské policie. Jaké události vedly k tomu, že nyní žijete v exilu a pracujete pro Bypol, odbojovou organizaci vůči Lukašenkově režimu?

Jak ochránit dítě před vlivem propagandy? Rodinná kultura je klíč, říká ruský pedagog

Kristina Vejnbender — Tue, 15 Oct 2024 07:01:58 +0200

Rusko investuje miliony rublů do vzdělávacích programů zaměřených na západní děti s ruskými kořeny nebo se zájmem o ruskou kulturu. Cílem těchto kulturních akcí a hrazených pobytů je posílení „ruského světa“, jak řekl Jevgenij Primakov, šéf kremelské státní agentury pro šíření ruské kultury v zahraničí. Věk dětí, na něž ruská propaganda cílí, přitom neustále klesá. Propagandistické programy zasahují i do výuky v ruských mateřských školách. Investigace.cz oslovila ruského pedagoga a psychologa v exilu Dimu Zicera a zeptala se ho, jak chránit děti nejen před prokremelskou propagandou.

Hledání Midgårdu. O švédské neonacistické scéně s novinářem Danielem Olssonem

Redakce — Mon, 16 Sep 2024 07:00:50 +0200

Novinář Daniel Olsson ze švédského večerníku Expressen spolu se svým kolegou Davidem Baasem sledují švédskou krajně pravicovou scénu už více než 20 let. Oba byli součástí týmu novinářů, jenž popisoval fungování e-shopuMidgård, a oba se rovněž zaměřili na vazby tohoto obchodu na hnutí Nordic Resistance Movement, které bylo americkou vládou označeno za teroristickou organizaci. Daniel Olsson v rozhovoru pro investigaci.cz prozrazuje detaily z jejich práce ohledněMidgårdu, alei informace o tom, jak vypadá švédská neonacistická scéna v současnosti.

Větší kontrola internetu? Omezila by kriminalitu, ale za cenu svobody, míní právník

Kristina Vejnbender — Wed, 11 Sep 2024 07:00:15 +0200

Minulý týden zablokovala americká FBI přes tři desítky doppelgangerů – proruských dezinformačních klonů velkých evropských a amerických zpravodajských médií. Stejný systém podvodných webových stránek, který využívají šiřitelé proruských dezinformačních kampaní, používají i kyberzločinci. Za každým podvodným či dezinformačním webem přitom stojí poskytovatel služeb – hosting. Obsah, jejž na své stránky nahrávají jejich klienti, hostingy samy od sebe neregulují. Zákon jim to totiž neukládá. Výjimkou jsou takzvané velmi velké platformy, tedy platformy s více než 45 miliony uživatelů v EU, od nichž se požaduje moderování obsahu. Na to, za jakých okolností nesou hostingy odpovědnost za obsah nahraný jejich uživateli a co si myslí o odpovědnosti šéfa Telegramu před francouzským zákonem, jsme se ptali odborníka na právo v oblasti IT, advokáta Bohuslava Lichnovského.

Šéf CITES: Rozbalovat celní poštu je jako Vánoce, občas vyleze brouk, prasečí embryo nebo štír v čokoládě

Barbora Šturmová — Tue, 20 Aug 2024 09:52:39 +0200

Česko je chovatelskou velmocí, říká vedoucí oddělení CITES z České inspekce životního prostředí Jindřich Novák. Ne vždy je však s vzácnými zvířaty a rostlinami zacházeno podle pravidel. Jen letos bylo za spolupráce oddělení CITES pravomocně ukončeno více než sto řízení týkajících se nezákonné činnosti a kolem šedesáti případů je rozpracovaných.

Jindřich Novák pracuje na České inspekci životního prostředí od roku 2007. Působil na pozici náměstka ředitele ČIŽP nebo jako inspektor oddělení ochrany přírody. V roce 2021 vystřídal ve vedení oddělení mezinárodní ochrany biodiverzity a CITES Pavlu Říhovou.

Českými i světovými médii nedávno proletěla zpráva, že čínští celníci odhalili muže, jenž pašoval přes sto hadů v kalhotách. Podobných neuvěřitelných zpráv ohledně pašování zvířat byly v minulosti spousty. Který případ, na němž jste se podílel, byl pro vás nejvíce překvapivý?

Gruzínská vláda i přes masivní protesty veřejnosti schválila zákon o zahraničních agentech

Zuzana Šotová — Tue, 06 Aug 2024 07:00:51 +0200

Gruzínská vládní strana Gruzínský sen prosadila schválení zákona o zahraničních agentech. Prezidentka země Salome Zurabišvili zákon sice vetovala, parlament ji však přehlasoval. Zákon přezdívaný „ruský“ nařizuje médiím a neziskovým organizacím, které získávají více než 20 % rozpočtu ze zahraničí, aby se registrovaly jako „organizace nesoucí zájmy cizí moci“. Podle opozice zákon omezuje svobodu slova i tisku a vzdaluje zemi od Západu a vstupu do EU. Podobným nařízením likvidoval Vladimir Putin opozici v Rusku. Gruzie zažívá nejrozsáhlejší protesty od rozpadu Sovětského svazu.

Umělá inteligence začala degenerovat a nikdo neví proč

Pavla Holcová — Tue, 30 Jul 2024 07:01:33 +0200

Matyáš Boháček studuje počítačové vědy na americké Stanfordově univerzitě. S jedním z nejcitovanějších akademiků zabývajících se umělou inteligencí, profesorem Hanym Faridem z Kalifornské univerzity v Berkeley, zkoumá možnosti ověřování umělé inteligence a její limity. Rozhovor proběhl v létě v kavárně na Stanfordově univerzitě.

Matyáš Boháček je student a výzkumník v oblasti umělé inteligence. Studuje počítačové vědy na Stanfordově univerzitě v Kalifornii, kde se pod vedením profesora Hanyho Farida z Kalifornské univerzity v Berkeley zaměřuje na generativní umělou inteligenci, detekci deepfake videí a mediální forenzní analýzu (media forensics). Zajímají ho možnosti využití nástrojů umělé inteligence ve vzdělávání.

Migrační pakt Evropě nepomůže. Jen zvedne ceny za služby převaděčů, míní ředitel Organizace pro pomoc uprchlíkům

Kristina Vejnbender — Tue, 23 Jul 2024 07:00:31 +0200

Redakce investigace.cz několik měsíců monitorovala telegramový kanál, kde probíhá nábor a koordinace řidičů, kteří přepravují nelegální migranty z hraničních států Evropské unie do Německá a jiných západních zemí. Pro hlubší pochopení tíživé situace migrantů z Blízkého východu v jejich cestě na Západ, ale i role pašeráků a také dopadů, jež by měl přinést nedávno přijatý Pakt o migraci a azylu, jsme si promluvili s ředitelem české Organizace pro pomoc uprchlíkům Martinem Rozumkem.

Příběh wagnerovců pro Rusko neskončil, varuje autor knihy o Prigožinově armádě

Kristina Vejnbender — Tue, 02 Jul 2024 07:01:34 +0200

**Čtyřiadvacátého července uplyne rok od slavné vzpoury proti ruskému vedení a následného tažení na Moskvu dnes již zesnulého šéfa soukromých žoldáků ze skupiny Wagner, Jevgenije Prigožina. Během své kariéry stihl zbohatnout, založit desítky firem po celém světě včetně Česka, vybudovat privátní armádu a rozjet dezinformační trollí farmu. Jeho žoldáci působili na Blízkém východě, v Africe i v Ukrajině. Na svědomí měli smrt jak vojáků, tak civilistů – mezi nimi i novinářů. O tom, co se s wagnerovci děje dnes a jaký odkaz po sobě Prigožin zanechal, jsme hovořili s novinářem BBC Iljou Barabanovem, autorem knihyNaším obchodem je smrt. Úplný příběh Wagnerovy soukromé armády a jejího zakladatele Jevgenije Prigožina, která letos vyšla v českém překladu v nakladatelství Pistorius a Olšanská. Knihu napsal společně s dalším investigativním novinářem Denisem Korotkovem.

Denis Korotkov** je jedním z nejvýznamnějších ruských investigativních novinářů, který od roku 2013 píše o ruských polovojenských skupinách. Jako reportér serverů Fontanka.ru, Novaja Gazeta a Dossier Center publikoval desítky článků, jež usvědčovaly Prigožina, skupinu Wagner a její představitele z porušování mezinárodních zákonů a páchání válečných zločinů. Kvůli tomu se Korotkovov stal terčem hrozeb wagnerovců. Je držitelem ocenění Profese: Novinář (2016), ceny Zlaté pero (2017) a Ceny Andreje Sacharova (2017) za reportáže o akcích wagnerovců a ruské armády v Sýrii i mimo ni.

Šéf ruské mafie má za úkol vyhrát válku Ruska proti muslimským radikálům, Západ ho nezajímá, míní odbornice na ruské věznice Romanova

Kristina Vejnbender — Tue, 23 Apr 2024 07:01:29 +0200

Ruský vor v zakoně číslo jedna – 71letý Zacharij Kalašov, známý pod přezdívkou Šakro Molodoj, byl tento měsíc předčasně propuštěn z věznice. Zatímco byl za mřížemi, v Rusku začal platit zákon namířený proti vorům – samotný vor nemusí spáchat žádný konkrétní zločin, trestný je už fakt, že se nachází na vrcholu zločinecké hierarchie. Důkazy lze získat díky jeho tetování, svědectví jiných trestanců, nebo dokonce ze záznamů na takzvané Wikipedii vorů v zakoně na serveru PrimeCrime. Přesto byl Šakro předčasně propuštěn. Kdo na tom měl zájem, komu Šakro slouží, co ho čeká na svobodě a co se děje v prostředí ruského kriminálního podsvětí a ruských věznic na pozadí teroristických útoků v Rusku a války v Ukrajině? O tom jsme hovořili s Olgou Romanovou, zakladatelkou lidskoprávní organizace Rusko za mřížemi (Rus siďaščaja, v doslovném překladu Sedící Rusko), jež se zasazuje za práva vězňů v Rusku.

Kartely už v Evropě působí a dorazilo s nimi i násilí, říká mexický novinář

Pavla Holcová — Mon, 15 Apr 2024 07:02:32 +0200

V Mexiku se blíží nejdůležitější volby v novodobé historii tohoto státu, volit se bude jak nový prezident či prezidentka, tak zákonodárci. Dosluhující prezident Andrés Manuel López Obrador se celosvětově proslavil mimo jiné i tím, že oficiálně navštívil matku jednoho z nejznámějších mexických narkobaronů El Chapa nebo že v přímém povolebním přenosu poděkoval kartelům za to, že se během posledních prezidentských voleb, které přitom byly jedny z nejnásilnějších v historii Mexika, chovaly slušně. O tom, jak moc jsou v Mexiku kartely propojené s politikou a co znamená přítomnost kartelu ze Sinaloa v Evropě, jsme se bavili s prominentním mexickým novinářem a autorem několika knih o tamním organizovaném zločinu Ricardem Ravelem.

Novinář Panyi: V Maďarsku máme v čele státu zločince s bílými límečky, na Slovensku jsou to spíše mafiáni

Zuzana Šotová — Mon, 25 Mar 2024 07:02:16 +0100

Vztahy zemí visegrádské čtyřky se po parlamentních volbách v Polsku a na Slovensku značně mění. Zatímco Polsko začalo politicky směřovat spíše na Západ, Slovensko se kloní k Východu a některé kroky premiéra Roberta Fica, například co se týče svobody médií, jsou připodobňovány k těm Orbánovým. Szabolcs Panyi, investigativní novinář původem z Maďarska, pro redakci investigace.cz hodnotí dění v zemích Visegrádu a vysvětluje, jaké jsou rozdíly mezi maďarskou a slovenskou politickou scénou. Ta slovenská je podle něj mnohem násilnější, a zatímco Orbánova pozice slábne, Fico ji teprve upevňuje.

Prodej drog přes sociální sítě je pouhým doplňkem. Na Telegramu se dějí i levárny, říká ředitel Národní protidrogové centrály

Barbora Šturmová — Tue, 19 Mar 2024 07:02:41 +0100

Drogy jsou v České republice čím dál dostupnější. Může za to jejich zvýšená produkce, která se přímo odráží v distribučních schématech. V poslední době zločinci obchodující s drogami využívají i sociální sítě. Investigace.cz hovořila s ředitelem Národní protidrogové centrály Jakubem Frydrychem o tom, jak se práce jeho týmu proměnila s nástupem narkotik do virtuálního světa a proč pro něj zákaz HHC není tak horké téma.

Narodil se v roce 1973 v Praze. Od roku 1991 pracuje u policie. Jako ředitel Národní protidrogové centrály působí od roku 2009, kdy v této funkci nahradil Jiřího Komorouse.

Podle Zprávy o nelegálních drogách v České republice v roce 2023 roste dostupnost kokainu a MDMA (extáze). Může to být tím, že tato narkotika jsou snadno dostupná na internetu?

Vydávání osob do zahraničí: Stíhaný by měl mít přístup ke spisu, říká advokát Krutina

Zuzana Šotová — Thu, 14 Mar 2024 07:02:56 +0100

V posledních několika měsících jsme měli možnost v českých médiích opakovaně sledovat výrazné kauzy mezinárodně hledaných osob, které měly být nebo už byly vydány do zahraničí.Podrobněji se investigace.cz věnovala pražskému zatčení Polada Omarova, kterého USA stíhalo za zprostředkování vraždy íránské disidentky a o nějž stálo několik zemí. Česko ho nakonec vydalo do USA. Na to, jak praxe vydávání osob do zahraničí funguje, nakolik se jedná o politická rozhodnutí nebo proč může být výhodné se extradici nebránit, jsme se ptali advokáta Miroslava Krutiny.

Šest let od vraždy Jána Kuciaka: Kdo bude ve skutečnosti řídit stát, nevíme

Zuzana Šotová — Wed, 21 Feb 2024 07:02:14 +0100

Dnes uplynulo šest let od vraždy slovenského novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové. Na Slovensku je premiérem stejně jako tenkrát Robert Fico, do vlády a vysokých politických funkcí se dostaly trestně stíhané osoby. Fico jako jeden z prvních kroků své vlády označil čtyři média za nepřátelská. Patří k nim i redakce Aktuality.sk, pro kterou Ján Kuciak pracoval. Jako investigativní reportérka tam nyní působí Laura Kellö Kalinská, která kauzu Kuciak sledovala od samého počátku a napsala o ní knihu. U příležitosti tohoto smutného výročí jsme spolu mluvily o tom, jaká je na Slovensku politická a společenská situace, zda jsou novináři v ohrožení a zda je odkaz Jána Kuciaka stále relevantní.

Chraňme whistleblowery dřív, než přijde odveta

Hana Čápová — Tue, 20 Feb 2024 07:00:15 +0100

Už půl roku platí zákon o ochraně oznamovatelů. Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu, byl u jeho vzniku a od samého začátku lobboval za co nejúčinnější ochranu whistleblowerů. Mluví o tom, jak zákon funguje, proč oznamovatele nechrání anonymita a nemají ani možnost oznamovat libovolné přestupky, ale jen ty nejzávažnější. Vylepšit by se podle něj mělo i to, že oznamovatel je v Česku chráněn až následně. „Teprve když přijde odvetné opatření, třeba vyhazov z práce, může se bránit u soudu,“ říká. „Na Slovensku je to obráceně, whistleblower smí být propuštěn, až když to povolí nezávislý úřad. Taková ochrana je mnohem účinnější.“

Ukrajinský novinář Frosevič: Strešinskij pašoval z Ukrajiny zbraně, Itálie by nám je měla vrátit

Kristina Vejnbender — Tue, 06 Feb 2024 07:01:19 +0100

Dmitrije Strešinského, odsouzeného pašeráka zbraní a výrobce pistolí v karlovarské zbrojovce Archon Firearms, sleduje kyjevský investigativní novinář Leonid Frosevič již od devadesátých let. V rozhovoru s redakcí investigace.cz mu jako starému známému proto familiárně říká „Dima“. Soudnímu procesu v italském Turíně, kde byl Strešinskij odsouzen za pašování zbraní do Chorvatska, věnoval svou knihuTurínská šachovnice, za níž získal novinářská ocenění. Po zbraních, jež italská policie zadržela na lodi Jadran Express, novinář dodnes pátrá.

Bývalý kontrarozvědčík Katrein: „Pokud chcete naverbovat ruského agenta, musíte nabídnout protiváhu.“

Kamila Plzáková — Thu, 01 Feb 2024 08:20:57 +0100

Byl odhalen ruský špion. Jak ho dostat na svou stranu a nabídnout mu práci dvojitého agenta? A je k tomu potřeba pomoci od Britů, Francouzů nebo Američanů? Pokud však verbování nevyjde, jakým způsobem lze agenta vyhostit a poslat do Moskvy? To vše, ale i spolupráci bezpečnostních agentur při odhalování a maření špionážních aktivit ruských diplomatů, v rozhovoru popisuje pro server VSquare bývalý maďarský kontrarozvědčík Ferenc Katrein, který působil ve funkci ředitele operací Úřadu pro ochranu ústavy (AH).

Investigativní novinářka Jekatěrina Fomina: Soucítím s ruskými vojáky, ale jejich zločiny mají být vyšetřeny

Kristina Vejnbender — Mon, 29 Jan 2024 07:01:31 +0100

V srpnu roku 2022 vydala redakce ruského investigativního webu iStories, která sídlí v Praze, svědectví o válečných zločinech, jež spáchala ruská armáda během okupace ukrajinské vesnice Andrijivka nedaleko Kyjeva. Investigativní novinářce Jekatěrině Fomině se povedlo vypátrat a získat přiznání vojáka Daniila Frolkina, který zavraždil ukrajinského civilistu na rozkaz svého velitele. Začátkem letošního roku se v provládních ruských médiích objevily zprávy, že ruské úřady proti Fomině zahájily trestní řízení ve věci šíření fejků o ruské armádě. Hrozí jí tak až deset let vězení. Podle podporovatelů Kremlu novinářka vojáka vydírala, aby získala jeho přiznání.

Advokátka Arapova: Zatčenou pražskou novinářku zachrání jen Spojené státy, nejspíš to ale neudělají

Kristina Vejnbender — Mon, 15 Jan 2024 07:00:15 +0100

Ruské věznice se postupně plní aktivisty, politickými oponenty, ale i nezávislými novináři. Na podzim minulého roku se Alsu Kurmaševa, novinářka z pražské redakce Rádia Svobodná Evropa, která dlouhodobě žije v Česku spolu s rodinou, vydala za nemocnou matkou do Ruska. Na letišti byla zadržena, dnes jí hrozí minimálně deset let vězení. O tom, co by ji mohlo zachránit, zda podobný osud čeká každého ruského novináře v exilu, jenž navštíví rodnou zemi, a jak se okolo svobodných médií stahovala putinovská smyčka, jsme hovořili s Galinou Arapovou, šéfkou ruské neziskové organizace Centrum pro ochranu práv médií, toho času v exilu.

Ekocidu je těžké trestat, její důsledky však přesahují hranice států, upozorňuje odbornice na klimatické právo

Barbora Šturmová — Mon, 08 Jan 2024 06:59:42 +0100

Mezinárodní právo zatím netrestá zločiny proti životnímu prostředí. Již ale existují snahy o změnu, a to například ukotvením pojmu ekocida do Římského statutu, tedy do smlouvy, kterou byl zřízen Mezinárodní trestní soud (MTS). Bylo by tak možné stíhat jedince, kteří mají na svědomí zvlášť těžké zločiny proti životnímu prostředí. Ekocidou se nyní zabývá i právní vědkyně Hana Müllerová se svým týmem z Ústavu státu a práva AV ČR.

Hana Müllerová je právní vědkyně. Zaměřuje se na klimatické právo, právo životního prostředí, veřejné právo a lidská práva. Je spoluautorkou několika publikací, jako například Klimatické právo nebo Kapitoly o právech zvířat.

Bylo by divné, kdyby Česko nemělo špionážní software, říká odborník

Barbora Šturmová — Tue, 12 Dec 2023 07:03:42 +0100

Pegasus, Predator nebo Formbook. To je jen zlomek špionážních softwarů neboli spywarů, jež dokáží získat z počítače nebo telefonu uživatelova data a bez jeho souhlasu je přeposílat. Tyto programy se používají proti aktérům organizovaného zločinu, jak se ale ukázalo, některé vlády je zneužily například i proti novinářům nebo proti svým odpůrcům. Přinášíme rozhovor s Jakubem Drmolou, odborníkem na kyberbezpečnost a spywary, který působí jako odborný asistent katedry politologie na Masarykově univerzitě.

Obří proces s italskou mafií? ’Ndranghetu to nezmění, myslí si expertka Anna Sergi

Mahulena Kopecká — Mon, 04 Dec 2023 07:15:35 +0100

V druhé polovině listopadu padly rozsudky v italském případu Rinascita Scott. Šlo o obrovský soudní proces se stovkami lidí obviněných z členství či spolupráce s kalábrijskou mafií ’Ndrangheta. Případ začal před více než třemi lety. Média spekulují, zda bude vyvrcholení jednoho z největších mafiánských procesů v historii Itálie silným úderem pro fungování ’Ndranghety. Expertka Anna Sergi z University of Essex v rozhovoru pro investigaci.cz naznačuje, že si to nemyslí, neboť celá věc je komplikovanější.

Právník Kašicyn: Prodej dokladů o ubytování cizinců je byznys. Těží z něj zprostředkovatelé, podniky i ubytovny

Kristina Vejnbender — Mon, 23 Oct 2023 07:14:58 +0200

V Česku má trh s doklady potřebnými pro získání dlouhodobého víza letitou tradici. Jednou z nejžádanějších položek je potvrzení o zajištěném ubytování. Jedná se o nájemní smlouvu nebo doklad od ubytovatele, který musí cizinci předložit spolu s žádostí o povolení k pobytu, aby dokázali, že po dobu trvání pobytu budou mít kde bydlet.Před osmi lety vyšel v ruskojazyčných novinách Prague Express článek pražského právníka Denise Kašicyna, v němž varoval před podvodnými praktikami obchodníků s těmito doklady. Od té doby se byznys s adresami téměř nezměnil, a to i přesto, že Česko po začátku ruské invaze do Ukrajiny zavedlo bezvízový vstup pro ukrajinské uprchlíky. Zeptali jsme se autora zmíněného článku a právníka s dlouholetou zkušeností v oblasti migrace, proč se obchod s adresami i nadále těší popularitě a jak může přispět k nelegální migraci na území Česka.

Polsko: Krajina po bitvě

Zuzana Šotová — Thu, 19 Oct 2023 07:01:13 +0200

V neděli proběhly v Polsku parlamentní volby. Vyhrála je sice doposud vládnoucí strana Právo a Spravedlnost, ale šanci na sestavení vlády má nejvýše umístěná trojice opozičních stran, Občanská koalice, Třetí cesta a Nová levice. Budoucnost Polska by tak mohla přinést větší důraz na lidská práva, proevropské směřování, ale také ozdravení mediálního systému nebo obnovení nezávislosti justice. Jak moc jsou předvolební sliby opozice reálné, jak nenávistná byla kampaň a co by nová vláda mohla znamenat pro média, vysvětluje v rozhovoru novinářka Anna Gielewska.

Šéfka ruského exilového média Meduza o útoku spywarem Pegasus: Dnes napadli mě, zítra napíchnou vás

Kristina Vejnbender — Tue, 03 Oct 2023 07:01:35 +0200

Telefon Galiny Timčenko, ředitelky největšího ruského opozičního média v exilu Meduza, byl 10. února 2023 infikován špionážním softwarem Pegasus. Tento izraelský spyware je klasifikovaný jako zbraň a přístup k němu mají mít jen vlády, které neporušují lidská práva.

V okamžiku útoku byla Galina Timčenko v Německu. Dlouhodobě ale kvůli přístupu ruské vlády k nezávislým novinářům žije v lotyšském exilu. O tom, že byla napadena, se dozvěděla až o půl roku později, a to jen díky tomu, že jí společnost Apple poslala upozornění o útoku „nevládních hackerů“. Stejnou zprávu letos obdržela celá řada ruských novinářů v Evropě. S Galinou Timčenko si investigace.cz povídala o tom, kdo za útokem stojí a jaké má zneužití spywaru důsledky pro evropskou demokracii.

Inovátor a datový analytik Smári McCarthy: Písek ze Sahary ovlivní prales v Amazonii. Budoucnost ekoterorismu je v řízení ekologických katastrof

Pavla Holcová — Tue, 05 Sep 2023 08:13:24 +0200

Pohrávání si s klimatem na jednom konci planety může mít vliv na konec opačný a jediným důležitým měřítkem toho, co se s klimatem děje, není oxid uhličitý. Budoucnost ekoterorismu i boje proti klimatické krizi přibližuje politik, programátor a informační aktivista Smári McCarthy v rozhovoru pro investigaci.cz.

Smári McCarthy je irsko-islandský politik, inovátor a aktivista zaměřující se na přímou demokracii, transparentnost a ochranu soukromí. Spoluzakládal Islandskou společnost pro digitální svobodu, zabývající se otevřeným softwarem a ochranou soukromí. Založil a vedl také Mezinárodní institut moderních médií (IMMI) a stál u vzniku Islandské pirátské strany.

Jak jste se v politice dostal k práci v oblasti klimatických změn?

Komu patří Česko: Šmejdům s bydlením se v Česku daří

Barbora Šturmová — Wed, 23 Aug 2023 07:56:06 +0200

„Chybí tu bankovní produkty nebo alternativa insolvence, které by umožnily řešit zadlužení a udržet si domov,“ říká právnička a dluhová poradkyně Petra Lomozová z Institutu prevence a řešení předlužení. Podle ní vznikl celý trh neseriózních nabídek, jež vytváří dojem, že řešení špatné finanční situace je snadné. Stačí mít dům, který člověk v nesnázích nevýhodně prodá oddlužovací společnosti s tím, že v něm může za nájemné dále bydlet a postupně si ho odkoupit zpět. To jsou ale často plané sliby a lidé pak končí bez střechy nad hlavou.

Právník Jeremejev: Když slyším o „ruských oligarších v Česku“, směju se

Kristina Vejnbender — Tue, 08 Aug 2023 08:01:18 +0200

Do Česka dorazil v polovině devadesátých let jako mladý a nadějný právník, jenž přednášel na české pobočce Pittsburské univerzity. Až do roku 2010 se věnoval poradenství americkým a později i ruským klientům, kteří v Česku hledali investiční příležitosti a zakládali firmy. Mezi Jeremejevovy klienty patřili někdejší vrcholoví manažeři Gazpromu a další bohatí Rusové, kteří v Česku skupovali nemovitosti. V rozhovoru pro investigaci.cz právník v důchodu a zámecký pán Jeremejev, který v devadesátých a nultých letech investoval do českých aktiv, vzpomíná, jak vznikla obliba offshorových firem, a mluví o tom, jaký názor má na zmrazení majetků ruských oligarchů.

Předsedkyně slovenského Úřadu na ochranu oznamovatelů: Neřešíme jen korupci, máme i případy, kdy trestné činy ohrožují děti

Gabriela Jezberová — Tue, 18 Jul 2023 08:00:32 +0200

„Představou veřejnosti je, že řešíme jen korupci, což není pravda. Prověřujeme i případy v sociálně-vzdělávací oblasti, kdy řešíme vážná obvinění, která mají dopad i na děti,“ říká Zuzana Dlugošová, předsedkyně slovenského Úřadu na ochranu oznamovatelů. Podle ní je absence ochrany anonymních oznamovatelů nevyužitá příležitost. Na Slovensku proběhl průzkum veřejného mínění, v němž 53 % dotázaných uvedlo, že anonymita je pro ně zásadním faktorem, aby vůbec o nahlašování uvažovali.

Proč by lidé měli věřit vašemu úřadu a nejít s informacemi o porušování zákonů rovnou do médií?