investigace.cz – štítek whistleblower

S novým zákonem přibylo whistleblowerů

Hana Čápová — Mon, 26 Feb 2024 07:03:00 +0100

**Zákon o ochraně oznamovatelů podle Ministerstva spravedlnosti podnítil whistleblowery k větší aktivitě. Oznámení posílají častěji než dosud. Celkem dvacet tři z nich ministerstvo předalo k řešení dalším institucím, z toho čtyři policii. Nejčastěji lidé oznamovali porušení pracovněprávních předpisů. „Nenaplnily se ale obavy z toho, že se odněkud vyrojí zástupy zaměstnanců, kteří čelí problémům v práci a budou se snažit zákon o ochraně oznamovatelů zneužít,“ říká pro investigaci.cz Jiří Kapras, ředitel odboru střetu zájmů a boje proti korupci, který má ochranu oznamovatelů na starost.

Podcast Odposlech investigace.cz odebírejte zde.

Chraňme whistleblowery dřív, než přijde odveta

Hana Čápová — Tue, 20 Feb 2024 07:00:15 +0100

Už půl roku platí zákon o ochraně oznamovatelů. Věnek Bonuš, právník Rekonstrukce státu, byl u jeho vzniku a od samého začátku lobboval za co nejúčinnější ochranu whistleblowerů. Mluví o tom, jak zákon funguje, proč oznamovatele nechrání anonymita a nemají ani možnost oznamovat libovolné přestupky, ale jen ty nejzávažnější. Vylepšit by se podle něj mělo i to, že oznamovatel je v Česku chráněn až následně. „Teprve když přijde odvetné opatření, třeba vyhazov z práce, může se bránit u soudu,“ říká. „Na Slovensku je to obráceně, whistleblower smí být propuštěn, až když to povolí nezávislý úřad. Taková ochrana je mnohem účinnější.“

Zprávy o boji s evropskou korupcí: Navzdory směrnici EU nejsou whistlebloweři v zemích střední Evropy vždy chráněni

Barbora Šturmová — Tue, 28 Nov 2023 07:02:18 +0100

Whistlebloweři neboli oznamovatelé, kteří upozorňují na nezákonnou činnost, jsou důležití nejen pro novináře. Zároveň se ovšem vystavují určitému riziku, například se jim mohou jejich nadřízení pomstít propuštěním ze zaměstnání. Evropská unie proto zavedla směrnici pro ochranu oznamovatelů. Střední Evropa však zaznamenala hned několik případů porušení této směrnice.

V Evropské unii panuje shoda, že whistlebloweři, kteří oznamují nezákonné činnosti, jako jsou korupce, podvody a nekalé obchodní praktiky na pracovišti či na úřadech, nebo o nich informují veřejnost, si zaslouží právní ochranu – pomáhají totiž odhalovat hrozby nebo poškozování veřejného zájmu.

Předsedkyně slovenského Úřadu na ochranu oznamovatelů: Neřešíme jen korupci, máme i případy, kdy trestné činy ohrožují děti

Gabriela Jezberová — Tue, 18 Jul 2023 08:00:32 +0200

„Představou veřejnosti je, že řešíme jen korupci, což není pravda. Prověřujeme i případy v sociálně-vzdělávací oblasti, kdy řešíme vážná obvinění, která mají dopad i na děti,“ říká Zuzana Dlugošová, předsedkyně slovenského Úřadu na ochranu oznamovatelů. Podle ní je absence ochrany anonymních oznamovatelů nevyužitá příležitost. Na Slovensku proběhl průzkum veřejného mínění, v němž 53 % dotázaných uvedlo, že anonymita je pro ně zásadním faktorem, aby vůbec o nahlašování uvažovali.

Proč by lidé měli věřit vašemu úřadu a nejít s informacemi o porušování zákonů rovnou do médií?

Stíhání whistleblowera podle evropského soudu porušovalo svobodu projevu

Gabriela Jezberová — Tue, 21 Feb 2023 08:00:11 +0100

Evropský soud pro lidská práva rozhodl ve prospěch whistleblowera, který poukázal na to, jak se velké nadnárodní firmy vyhýbají placení daní. Soud konstatoval, že veřejný zájem převyšuje škody, jež mohlo zveřejnění takzvaných LuxLeaks způsobit. Firmám měla s optimalizací pomáhat konzultační lucemburská společnost PwC. Jiný tribunál evropského soudu se nyní zabývá návrhem českého zákona o ochraně oznamovatelů, který měl navíc už dávno platit. Odborníci se přitom shodují, že jeho momentální podoba potenciální whistleblowery příliš neochraňuje.

Švýcarská prokuratura nevyšetřuje netransparentní banku, ale whistleblowera

Zuzana Šotová — Tue, 14 Feb 2023 08:01:45 +0100

Švýcarská prokuratura zahájila vyšetřování na základě loňské kauzy Suisse Secrets, v rámci které novináři odhalili, že banka Credit Suisse zavírala nad svými klienty a jejich majetky obě oči. Uniklé dokumenty ukazují, že si v bance zakládali účty kriminálníci a korupčníci z celého světa. Prokuratura ale nechce vyšetřovat banku, nýbrž whistleblowera, tedy člověka, který dokumenty poslal novinářům.

Švýcarsko má jedny z nejpřísnějších zákonů o bankovním tajemství na světě. Článek 47 zákona o bankovnictví z roku 1934 uvádí, že za vyzrazení informací o zákaznících banky třetí osobě může následovat postih až tří let vězení. Výjimku nemají ani novináři, kteří odhalují nekalé praktiky bankovních institucí, a tedy slouží veřejnému zájmu. Například v Česku mohou novináři hranice zákona do určité míry překračovat, pokud tak činí ve veřejném zájmu – například když publikují příjmy veřejně činných osob.

Podcast ODPOSLECH: Tajemný zdroj Panama Papers po letech promluvil – rozhovor

Lukáš Nechvátal — Tue, 26 Jul 2022 08:41:09 +0200

Člověk známý jako John Doe, který stojí za únikem dat později známým jako Panama Papers, po šesti letech promluvil s Bastianem Obermayerem a Frederikem Obermaierem, kterým data předal. Přestože svoji identitu i nadále extrémně chrání, poprvé začal mluvit o tom, co ho k předání dat novinářům vedlo, jak ho zklamala německá policie i kdo by ho chtěl nechat zavraždit. Musí novináři nutně znát své zdroje? Jak se ověřují anonymní tipy? A kdy jsou tajné zdroje z etického hlediska nepřípustné?

Tajemný zdroj Panama Papers po letech promluvil, zmínil i Jána Kuciaka

Mahulena Kopecká — Fri, 22 Jul 2022 11:00:27 +0200

V roce 2015 kontaktoval anonymní whistleblower, který si říkal John Doe, německé médium Süddeutsche Zeitung (SZ) a poskytl dvěma novinářům více než 2,6 terabytů tajných dat, včetně milionů interních e-mailů. Data pocházela z panamské právní firmy Mossack Fonseca, jednoho z nejdůležitějších poskytovatelů služeb v oblasti globálního byznysu offshorových firem. Po informacích známých jako Panama Papers, jež byly publikovány pod záštitou Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů (ICIJ), musel na svou funkci rezignovat islandský premiér Sigmundur Davíð Gunnlaugsson, pákistánský premiér Naváz Šaríf a další politici. Únik dat odstartoval masivní protesty v Londýně, Reykjavíku i v jiných městech a spustil vyšetřování tisíce případů po celém světě. Od té doby platí ohledně zakládání skořápkových firem přísnější pravidla. Vládám všude po světě se díky těmto datům také podařilo získat zpět více než 1,3 miliardy dolarů ztracených na daňových příjmech.

Potřebná ochrana whistleblowerů v Česku je na dosah

Nina Kodhajova — Thu, 08 Jul 2021 08:56:23 +0200

Koncem června proběhl Světový den whistleblowerů. Jednalo se o mezinárodní příležitost oslavit odvážné lidi, kteří kvůli nedokonalé právní úpravě často riskují svou práci a svobodu, aby bojovali proti korupci a dosáhli ve své zemi spravedlnosti. Tuto situaci by měla zlepšit jejich legislativní ochrana, jež ve většině zemí zatím zcela chybí. Evropská unie proto nařídila svým členským státům, aby do konce roku implementovaly ochranu whistleblowerů do svých zákonů. Jediná země, která má k implementaci směrnice skutečně blízko, je, světe div se, Česko.

Zdroje a jejich bezpečí

Pavla Holcová — Tue, 10 Nov 2020 08:52:09 +0100

Na začátku každé kauzy je zdroj. Občas jsou to běžně přístupné online databáze, jindy zase lidé, kterým jejich rozhodnutí poskytnout informace ve veřejném zájmu může změnit život. Často k horšímu.

Ať už jde o naštvaného policistu, státního úředníka, fotbalového funkcionáře nebo hackera, všichni se v určitém okamžiku svého života rozhodli, že už se nechtějí podílet na něčem, s čím morálně nesouhlasí.

Někteří whistlebloweři si přejí zůstat anonymní, jiným popularita nevadí. Pro některé je rozhodnutí postoupit kritické informace médiím „sebevražedné“, pro jiné způsob, jak mít čisté svědomí. Politici označují whistleblowery za „nepřátele lidu“, „odporné zrádce“ (Donald Trump, 2019) nebo „nejnebezpečnější lidi na světě“ (Henry Kissinger, 1971). Veřejnost jim ale vděčí za mnohé. Whistlebloweři totitž dokáží vnést světlo a fakta do velkých a temných schémat, která by nejen veřejnosti, ale i novinářům jinak zůstala skryta. Nebo minimálně neprokazatelná.

Revoluce bude digitální

Pavla Holcová — Sat, 07 May 2016 04:11:06 +0200

John Doe

Jedním ze zásadních problémů naší doby je příjmová nerovnost. Týká se nás všech, celého světa. Její náhlá akcelerace vyvolala roky zuřivých debat, přesto se zdá, že navzdory četným proslovům, statistickým analýzám, několika nuzným protestům a sem tam nějakému dokumentu se politikům, aktivistům ani akademikům nedaří zarazit její strmý nárůst. Stále se nabízí otázky: Proč? A proč právě teď?

Skořápkové společnosti

Dokumenty známé jako Panama Papers nabízejí na tyto otázky schůdnou odpověď: důvodem je obludná a všudypřítomná korupce. Není náhodou, že tato odpověď přišla z právní firmy. Právní kancelář Mossack Fonseca byla mnohem víc než jen malým kolečkem v mohutném stroji „správy bohatství“ – její právníci po celá desetiletí využívali svého vlivu k přepisování a ohýbání zákonů po celém světě tak, aby vyhovovaly zájmům zločinců. Na ostrově Niue si v podstatě vytvořili svůj vlastní daňový ráj. Romón Fonseca a Jürgen Mossack se nás snaží přesvědčit, že jejich skořápkové společnosti, někdy nazývané „prostředky pro zvláštní účely“, jsou jako auta. Jenže prodejci ojetých aut nepíší zákony. Navíc oním „zvláštním účelem“, kterému jimi vytvořené prostředky slouží, je až příliš často podvod ohromných rozměrů.

Manifest utajeného zdroje Panama Papers: The Revolution Will Be Digitized

Pavla Holcová — Thu, 05 May 2016 18:00:11 +0200

Přínášíme prohlášení takzvaného Johna Doe, utajeného zdroje úniku informací právnické firmy Mossack Fonseca a pojmenovaného Panama Papers. John Doe zde vysvětluje, co ho vedlo k tomu, aby informace poskytl novinářům. Českou verzi připravujeme a vydáme někdy během noci.

Income inequality is one of the defining issues of our time. It affects all of us, the world over. The debate over its sudden acceleration has raged for years, with politicians, academics and activists alike helpless to stop its steady growth despite countless speeches, statistical analyses, a few meagre protests, and the occasional documentary. Still, questions remain: why? And why now?